Výsledky hledání

O šesti letech boje s nemocí, chvílích štěstí i beznaděje i velkém rozhodnutí.

Je mi 36 let a jsem z Prahy. Mám vysokou školu a jsem vdaná. Vím, co je to hospic a co je paliativní péče a s obojím mám zkušenost.

Oznamování vážných zpráv, doprovázení pozůstalých i péče o umírající mentálně postižené osoby v sobě zahrnuje spoustu výzev a náročných chvil. Na co se můžeme připravit?

V našem novém seriálu budeme představovat společnosti a jednotlivce, kteří dlouhodobě podporují neziskové organizace.

Humor pomáhá. V období nemoci je obzvlášť důležité na něj nezapomínat. Vše, co nám a našim blízkým vykouzlí na rtech úsměv, je malý zázrak.

Autor svůj příběh doprovodil slovy: „Třeba těchto pár řádků pomůže a motivuje někoho dalšího k domácí péči o svého blízkého, který trpí nevyléčitelnou nemocí.

Kateřina Grofová se léta věnuje doprovázení umírajících i pozůstalých a pořádá semináře, které by měly pomoci přijmout smrt, ztrátu, smutek a konečnost.

Pátek odpoledne, končí pracovní týden… A telefon v Cestě domů pořád zvoní: „Potřebovali bychom zajistit péči o dvou a půl letou holčičku s agresivní leukémií“.

Na začátku byla parta několika dobrovolníků, kteří po práci rozváželi do rodin pod vedením koordinátora polohovací postele.

Ira Byock vypráví příběhy o lásce a usmíření tváří v tvář tragédii, bolesti a konfliktu.