Předchozí část → Příspěvek na péči , Úvodní kapitola → Co zařídit při péči
2 6

Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné

Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné jsou finanční příspěvky, jejichž účelem je pomoci pečujícím překlenout nepříznivou situaci spojenou s potřebou poskytovat celodenní péči blízkému.

Ošetřovné

Ošetřovné je finanční příspěvek určený pečující osobě, která nemůže vykonávat práci z důvodu potřeby péče o dítě nebo jiného člena domácnosti.

Kdo má nárok na ošetřovné?

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:

  • ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz;
  • ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo vyžaduje-li stav členky domácnosti po porodu nutnou poporodní péči,
    péče o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje sama, onemocněla.

OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění, nárok na ošetřovné nevzniká. Nárok na ošetřovné nemají ani zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, dobrovolníci, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce nebo pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin. Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se ošetřovné vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, a to vystavením Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče).

Jak dlouho má ošetřující na podporu nárok?

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle:

  • 9 kalendářních dnů;
  • 16 kalendářních dnů, jde-li o rodiče samoživitele, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Běh podpůrčí doby u ošetřovného se pozastavuje po dobu pobytu ošetřované osoby v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

Lze se v ošetřování nemocného střídat?

V ošetřování nemocného se lze po dobu péče jedenkrát vystřídat. V jednom případě ošetřování (péče) náleží nicméně ošetřovné jen jednou – v případě vystřídání se v péči tedy náleží jedno ošetřovné postupně dvěma pečujícím.
Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Podmínka bydlení ve společné domácnosti

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance. Pro splnění podmínky bydlení ve společné domácnosti nemusí mít ošetřující v místě trvalé bydliště, ale důkaz, že fakticky v domácnosti bydlí (tzn. doručená pošta, placení inkasa, účtů, svědectví souseda).

Pokud ošetřující nesplňuje podmínku života s nemocným ve společné domácnosti, lze podat žádost o tzv. „odstranění tvrdosti zákona“ na příslušné pobočce ČSSZ v místě, kde je ošetřující zaměstnán.

Výše podpory

Podpora při ošetřování člena rodiny činí 60 % denního vyměřovacího základu a poskytována je od prvního dne ošetřování.

Kde a jak žádat?

Podporu při ošetřování člena rodiny zařizuje zaměstnavatel ošetřujícího. Potvrzení o potřebě ošetřování vystavuje zpravidla praktický lékař nemocného a zaměstnanec jej posléze předává svému zaměstnavateli.

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné je finanční příspěvek, jehož účelem je pomoci pečujícím překlenout nepříznivou situaci spojenou s potřebou poskytovat celodenní péči blízkému. U terminálních pacientů v inkurabilním (nevyléčitelném) zdravotním stavu není vyžadována podmínka předcházející hospitalizace. U ostatních pacientů je pro přiznání nároku na dlouhodobé ošetřovné podmínkou předcházející hospitalizace v délce alespoň 4 dnů. Rozhodnutí o potřebě ošetřování může ošetřující lékař vydat do 8 dnů po ukončení hospitalizace.

Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné?

  • Nárok má pojištěnec (zaměstnanec nebo OSVČ), který nemůže vykonávat práci ani samostatně výdělečnou činnost z důvodu poskytování celodenní péče blízkému, kterému byla lékařem potvrzena potřeba dlouhodobé péče a který písemně souhlasí s tím, že ošetřující může péči poskytovat (okruh ošetřujících osob stanovuje zákon — viz níže).
  • Podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je účast ošetřující osoby na nemocenském pojištění v minimální délce 90 dní v předchozích 4 měsících v případě zaměstnanců, resp. 3 měsíce u OSVČ.

Dlouhodobě pečujícím může být relativně široký okruh osob:

  • manžel/ka, registrovaný/á partner/ka;
  • příbuzný v linii přímé (tj. syn/dcera, pra/rodiče) s ošetřovanou osobou nebo její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc a jejich partneři (manžel/ka, registrovaný/á partner/ka);
  • druh/družka ošetřované osoby nebo jiná osoba, pokud s ošetřovaným žije ve společné domácnosti a má s ním shodné místo trvalého pobytu po dobu minimálně 3 měsíců bezprostředně předcházejících péči.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nevzniká:

  • u pracujících na dohodu o provedení práce nebo zaměstnanců neúčastných na nemocenském pojištění z důvodu zaměstnání malého rozsahu,
  • u studentů ze zaměstnání, které spadá výlučně do období prázdnin,
  • u osob ve výkonu trestu,
  • u vojáků v záloze,
  • u osob pobírajících peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek nebo u nezaměstnaných osob pečujících o dítě do 10 let nebo jinou fyzickou osobu (tj. osob, které se v rámci péče nepodílejí na odvodu nemocenského pojištění),
  • v případě poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže o dítě z důvodu onemocnění nebo úrazu sama pečovat
  • u osob v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce.

Jak dlouho má ošetřující nárok na podporu?

Maximálně 90 dní. Po uběhnutí 90 dní vzniká nárok na dlouhodobé ošetřovné znovu až po 12 měsících.

Lze se v ošetřování nemocného střídat?

Po dobu 12 měsíců je možné na ošetřovanou osobu čerpat pouze jednou 90 dní dlouhodobého ošetřovného, i když se osoby v péči střídají.

V jeden kalendářní den má nárok na dlouhodobé ošetřovné pouze jedna ošetřující osoba. Je ale možné, aby se osoby v péči střídaly – např. syn pečuje od pondělí do středy, vnuk od čtvrtka do pátku.

Výše podpory

Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu – vypočítává se obdobně jako výše ošetřovného nebo nemocenského. K výpočtu orientační výše dávky lze použít kalkulačku MPSV.

Jak a kde o dlouhodobé ošetřovné žádat?

  • Ošetřovaná osoba (nebo pověřená osoba) požádá svého ošetřujícího nebo praktického lékaře o posouzení potřeby dlouhodobé péče. Sám lékař není povinen aktivně pacienta informovat o dávce a koná na žádost pacienta nebo pečujícího.
  • U tzv. terminálních pacientů v *inkurabilním *zdravotním stavu není pro přiznání dlouhodobého ošetřovného vyžadována podmínka předcházející hospitalizace.
  • U pacientů, kteří nejsou v inkurabilním zdravotním stavu, je požadována doba léčebné (nikoli diagnostické) hospitalizace v délce alespoň 4 dnů.
  • Rozhodnutí o potřebě ošetřování je možné vydat i zpětně, a to do 8 dnů po ukončení hospitalizace.
  • V případě vyhodnocení potřeby dlouhodobé péče v předpokládané délce trvání alespoň 30 dní vyplní praktický nebo jiný odborný ošetřující lékař tiskopis „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“. I. díl tiskopisu zasílá lékař příslušné pobočce ČSSZ, II. díl tiskopisu předává ošetřované osobě a III. díl tiskopisu pečující osobě (slouží pro potřeby omluvy absence ošetřujícího v zaměstnání).
  • Pečující osoba žádá o dlouhodobé ošetřovné u svého zaměstnavatele pomocí tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné; OSVČ žádá u příslušné OSSZ. Součástí tohoto tiskopisu je i písemný souhlas ošetřované osoby s ošetřováním; k žádosti je potřeba přiložit kopii „Potvrzení o vzniku potřeby dlouhodobé péče“ (III. díl „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“).

Úloha zaměstnavatele ošetřující osoby

Dle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel svému zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy; v takovém případě musí zaměstnavatel zaměstnanci rozhodnutí písemně sdělit a odůvodnit. Pokud jsou podle zaměstnance důvody neprokazatelné nebo nedostatečné, může se obrátit na oblastní inspektorát práce.

Po skončení poskytování dlouhodobé péče má zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnance zpět na jeho původní pracovní pozici a pracoviště.

V době poskytování dlouhodobé péče nesmí být zaměstnanci dána výpověď.

Doba poskytování dlouhodobé péče se pro účely dovolené posuzuje jako doba výkonu práce.

Ukončení potřeby dlouhodobé péče

  • Ukončení potřeby dlouhodobé péče potvrzuje praktický nebo odborný lékař, který má ošetřovanou osobu v péči. Datum ukončení péče vyznačí na II. díl „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ a tiskopis odešle příslušné OSSZ.
  • Ošetřující lékař také vystaví „Potvrzení o trvání/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ s datem ukončení péče. Pečující osoba do tiskopisu doplní potřebné údaje a předá jej svému zaměstnavateli, který jej po doplnění údajů zašle OSSZ.
  • Pokud ošetřující osoba žádá o ukončení péče (např. z důvodu střídání v péči s další ošetřující osobou), vyplní „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ a zašle OSSZ.

Podrobné a aktuální informace o ošetřovném a dlouhodobém ošetřovném lze nalézt na webu České správy sociálního zabezpečení. Pro podrobnější informace a dotazy k procesním krokům se lze obrátit na příslušnou pobočku ČSSZ nebo na call centrum ČSSZ na tel. 800 050 248.
Důležité informace a instrukce k podání žádosti o dlouhodobé ošetřovné lze rovněž nalézt v informačním videu Jak vyplnit žádost o dlouhodobé ošetřovné.

Pokračujte ve čtení

3 6

Podpůrná opatření a opatrovnictví jsou nástroje, které pomáhají ošetřit situaci, kdy nemocný ztrácí schopnost samostatného právního jednání. 

4 6

Závažné onemocnění nezřídka omezí pohyblivost nemocného natolik, že není sám schopen vyřídit si běžné záležitosti jako je přebírání důchodu nebo doporučené pošty. Je proto třeba řešit v těchto záležitostech zastoupení nemocného pečujícím.

5 6

Čím více pozornosti člověk věnuje uspořádání svých záležitostí, dokud k tomu má síly, čas a prostor, tím méně starostí jednou zůstane k řešení pozůstalým. Zároveň lze už za života do jisté míry ovlivnit, co se bude po vaší smrti dít.

6 6

Pro případ úmrtí může být užitečné si ujasnit, co člověk chce, aby tu po něm zůstalo, a co naopak nechce sdílet. V digitálním světě to platí dvojnásob, neboť bez předchozího ošetření a nastavení uživatelských účtů pro případ úmrtí se lze k řadě služeb a dat dostat jen velmi obtížně nebo to není možné vůbec.