Příspěvek na péči

Udílení příspěvku o péči se řídí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Kdo může být poskytovatelem pomoci?

• poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru sociálních služeb – pečovatelské služby, odlehčovací služby, asistenční služby, domovy seniorů, atd.
• pečující osoba blízká (manžel/ka, rodiče, dítě resp. další příbuzní, partner/partnerka)
• asistent sociální péče dle §83
• lůžkový hospic
• je možné využívat a kombinovat pomoc od více poskytovatelů

Jak požádat?

• Je třeba vyplnit Žádost o příspěvek na péči a přílohu Oznámení o poskytovateli pomoci a podat je (osobně, poštou nebo v podatelně) na příslušné pobočce Úřadu práce, kde také lze formuláře získat (nebo je lze stáhnout a vytisknout ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí.
• Žadatel musí v Oznámení o poskytovateli pomoci uvést jména fyzických osob, které o něj péči již zajišťují. Využívá-li sociální službu, uvede zde také jejího poskytovatele.
• Pokud začne využívat sociální službu v průběhu řízení o rozhodnutí příspěvku na péči, informuje pracovnici sociálního odboru (jako o každé další změně) do osmi dnů od vzniku této skutečnosti.
• Dále musí žadatel v žádosti uvést způsob, jakým mu má být příspěvek na péči doručován (např. na účet, složenkou, prostřednictvím karty sociálních systémů).
• Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR naleznete na webu MPSV.

Řízení o přiznání nároku na příspěvek na péči

Skládá se ze dvou částí:

1. Nejdříve proběhne sociální šetření (provede pracovnice Úřadu práce přímo v místě bydliště žadatele, výsledkem šetření je vyhotovení seznamu úkonů, které je/není schopna daná osoba zvládnout). O tomto šetření je vyhotoven písemný záznam, který je pracovník povinen na vyžádání předložit.
2. Poté proběhne posouzení zdravotního stavu žadatele (provede posudkový lékař pracující pod Českou správou sociálního zabezpečení, obvykle na základě dokumentace, kterou si sám vyžádá od (v žádosti uvedeného) lékaře. Je-li daná osoba předvolána před komisi pro posouzení zdravotního stavu, ale nemůže se dostavit, je nutné se omluvit a vysvětlit, že např. z důvodu zdravotního stavu to není možné.

• V písemném Rozhodnutí jsou uvedeny úkony, které osoba není schopna zvládat, a stanoven stupeň závislosti, kterému odpovídá přidělená výše příspěvku.
• V případě přiznání nároku je příspěvek na péči vyplacen zpětně počínaje dnem podání žádosti.
• Je-li příspěvek na péči přiznán v neadekvátní výši, je možné se proti rozhodnutí odvolat – lhůta pro odvolání je uvedena v rozhodnutí.
• Je-li příspěvek na péči přiznán, ale stav žadatele již vyžaduje větší rozsah péče než v době, kdy proběhlo šetření, pak je možné podat Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči
• Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.

Výše příspěvku za kalendářní měsíc

Pro osoby do 18 let věku:

• 3.300  Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
• 6.600  Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
• 9.900  Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost); od 1.7.2019 zvýšení na 13 900 Kč (pokud klient využívá pobytovou sociální službu, nemá nárok na zvýšení).
• 13.200  Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost); od 1.4.2019 zvýšení na 19 200 Kč (pokud klient využívá pobytovou sociální službu, nemá nárok na zvýšení).

Pro osoby starší 18 let:

• 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
• 4.400  Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
• 8.800  Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost); od 1.7.2019 zvýšení na 12 800 Kč (pokud klient využívá pobytovou sociální službu, nemá nárok na zvýšení).
• 13.200  Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost); od 1.4.2019 zvýšení na 19 200 Kč (pokud klient využívá pobytovou sociální službu, nemá nárok na zvýšení).

Pečující osoba

• Pečující osobou může být osoba blízká nebo asistent sociální péče dle §83.
• Pečující osobou nemůže být člověk, který sám uplatňuje nárok na příspěvek na péči (ledaže by potvrzením ošetřujícího lékaře prokázal, že je péče schopen).
• Při péči lze pracovat; v takovém případě sociální a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel nebo sám pečující.
• Přesun vašeho závislého blízkého do zdravotnického zařízení, domova pro seniory, hospice apod. jste povinni hlásit do 8 dnů od vzniku této nové skutečnosti. Dává-li váš blízký příspěvek na péči vám, abyste o něj pečovali, pak v případě jeho hospitalizace/pobytu v instituci delšího než 30 kalendářních dnů vám příspěvek na péči nenáleží. Počítá se to od 1. dne v měsíci do posledního dne v měsíci. Začne-li hospitalizace 1. den v měsíci a skončí-li poslední den v měsíci, pak vám příspěvek bude náležet.
• Výše příspěvku se nezapočítává do příjmů příjemce ani pečujícího.

Pečujete-li o člověka s II. a vyšším stupněm závislosti a nejste-li zaměstnán:

• Doba péče je vám započítávána pro důchodové účely jako náhradní doba. Nevzniká povinnost hradit sociální pojištění a zdravotní (nikoli nemocenské) pojištění za vás hradí stát, pokud nahlásíte, že jste odešli ze zaměstnání, a zařídíte-li si na úřadu práce, který vyřizoval příspěvek na péči, potvrzení o péči. Potvrzení je třeba doručit na Vaši zdravotní pojišťovnu a příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (potvrzení o péči se na OSSZ dodává až zpětně, nejdéle však do 2 let po skončení péče).
• Chcete-li, můžete se zároveň evidovat na úřadu práce, abyste pobírali i podporu v nezaměstnanosti. Pak ale musíte dostát všem povinnostem, které jsou na uchazeče o práci kladeny – mít volnou kapacitu na práci, dostavovat se na schůzky apod. Pokud tak neučiníte, budete z evidence vyřazeni a dalších 6 měsíců nebudete mít možnost se na úřad práce evidovat. Uchazečům o zaměstnání je státem hrazeno sociální a zdravotní pojištění (opět nikoli však nemocenské pojištění).
• Přesun příjemce příspěvku na dobu delší než kalendářní měsíc do zdravotnického zařízení nebo jiné instituce (viz výše) znamená též nutnost opět platit svá pojištění – sociální a zdravotní. Pokud pečující nepracuje, může se po dobu hospitalizace blízkého, o kterého pečuje, nahlásit na úřad práce.

Je-li pečující osoba těhotná:

• Pokud pečuje a nepracuje (lhostejno zda je, nebo není zapsána na úřadu práce), nebude mít nárok na dávku peněžité pomoci v mateřství. Pro tuto dávku musí žena splňovat dvě podmínky, z nichž jedna je: k datu vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství odvádět nemocenské pojištění. Což se neděje ani tehdy, je-li žena evidovaná na sociálním odboru, ani tehdy, je-li zapsána na úřadu práce. Dále pak si tato žena nemůže zvolit, v jakém režimu chce pobírat dávky rodičovského příspěvku (pro možnost volit je podmínkou pobírat peněžitou pomoc v mateřství), od data porodu jí tedy bude vyplácena dávka rodičovského příspěvku v předem určené výši, a to prvních 21 měsíců věku dítěte ve výši 7600 Kč a do 48. měsíce věku dítěte ve výši 3800 Kč. Podrobnosti o volbě čerpání rodičovského příspěvku jsou uvedeny na Portálu veřejné správy.
• Pokud těhotná žena odejde ze zaměstnání a pečuje o svého blízkého, pak je pro ni výhodné se nahlásit na úřad práce, aby neměla povinnost platit sociální pojištění a to za ni bylo placeno stejně jako zdravotní pojištění státem. Na úřad práce se ale žena nemůže evidovat šest týdnů před porodem. Zemře-li blízký v době šesti týdnů před termínem porodu, ženu na úřad práce odmítnou zaevidovat, stává se samoplátcem pojištění – zdravotního, sociálního; nebude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství a dávku rodičovského příspěvku dostane od data porodu v pevně stanovené sazbě (viz výše).