Příspěvek na péči

Z příspěvku je možné hradit potřebné služby (např. pečovatelskou službu, službu osobní asistence, domov pro seniory, lůžkový hospic) nebo jej za poskytovanou péči dávat svým blízkým. Přiznání příspěvku na péči se řídí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Kdo může být poskytovatelem pomoci?

• poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru sociálních služeb – pečovatelské služby, odlehčovací služby, asistenční služby, domovy seniorů, atd.
• pečující osoba blízká (manžel/ka, rodiče, dítě, partner/partnerka)
• asistent sociální péče dle § 83 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
• lůžkový hospic

Je možné využívat a kombinovat pomoc od více poskytovatelů.

Jak o příspěvek požádat?

Je třeba vyplnit Žádost o příspěvek na péči a přílohu Oznámení o poskytovateli pomoci; formuláře jsou k dispozici na úřadech práce nebo ke stažení či elektronickému podání na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Žadatelem je vždy nemocný, formulář ale může podat za nemocného i někdo jiný, pokud jej k tomu žadatel oprávní prostřednictvím plné moci (nemusí být ověřená).

Žádost lze podat osobně na příslušné pobočce Úřadu práce, doporučeně poštou, nebo elektronicky. Někdy může urychlení žádosti pomoci, pokud se žadatel nebo člověk, který jej v řízení zastupuje, předem domluví přímo s úředníkem, který má na daném úřadě práce agendu příspěvku na péči na starosti, a žádost podá osobně rovnou jemu.

Žadatel musí v Oznámení o poskytovateli pomoci uvést jména fyzických osob, které péči o něj zajišťují. Využívá-li již některou ze sociálních služeb, uvede zde také jejího poskytovatele, který by měl Oznámení o poskytovateli péče potvrdit.

Pokud začne žadatel využívat sociální službu až v průběhu řízení o rozhodnutí příspěvku na péči, informuje příslušnou pobočku Úřadu práce do osmi dnů od vzniku této skutečnosti (stejně tak je třeba učinit v případě jakékoliv další změny).

Řízení o přiznání nároku na příspěvek na péči

Po podání žádosti proběhne sociální šetření, které provádí sociální pracovník z úřadu práce přímo v místě bydliště žadatele. Účelem tohoto šetření je posouzení stupně soběstačnosti v okruhu deseti základních životních potřeb: mobility, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. O tomto šetření je vyhotoven písemný záznam, který je pracovník povinen na vyžádání předložit.

Poté bývá řízení ze strany úřadu práce pozastaveno a probíhá posouzení zdravotního stavu žadatele posudkovým lékařem pracujícím pod Českou správou sociálního zabezpečení. Toto posouzení probíhá obvykle na základě dokumentace, kterou si posudkový lékař vyžádá od praktického, případně jiného ošetřujícího lékaře uvedeného v žádosti.

Doba vyřízení žádosti se obvykle pohybuje v řádu měsíců. Po ukončení řízení žadatel obdrží písemné rozhodnutí, v němž je stanoven stupeň závislosti, kterému odpovídá přidělená výše příspěvku na kalendářní měsíc.

V případě přiznání nároku je příspěvek na péči vyplácen zpětně počínaje měsícem podání žádosti. Zpětná výplata náleží pečujícímu i v případě, kdy nemocný před ukončením řízení zemře, pokud v rámci řízení proběhlo alespoň sociální šetření.

Je-li příspěvek na péči přiznán v neadekvátní výši, je možné se proti rozhodnutí odvolat, lhůta pro odvolání je 15 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí.

Je-li příspěvek na péči přiznán, ale stav žadatele již vyžaduje větší rozsah péče než v době, kdy proběhlo sociální šetření, je možné podat návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči. Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.

Žádost o příspěvek na péči v době hospitalizace

Zahájit řízení a provést sociální šetření lze i v době hospitalizace, a to pokud jsou splněny základní podmínky – zejména 60 dnů nepřetržité hospitalizace pro jedno onemocnění nebo úraz, avšak mimo lůžka akutní péče. Potvrzení o hospitalizaci si lze vyžádat u zdravotnického zařízení, kde je žadatel hospitalizován; je-li postupně hospitalizován ve více zařízeních, je třeba je doložit od všech.

Potvrzení musí obsahovat:

• identifikaci klienta,
• identifikaci poskytovatele/poskytovatelů zdravotních služeb,
• údaj o délce nepřetržité hospitalizace/í (delší než 60 dní),
• potvrzení toho, že nepřetržitá hospitalizace probíhá pro tutéž nemoc nebo úraz.

Žádost o příspěvek na péči je vhodné podávat spolu s potvrzením o hospitalizaci.

Důležité je datum doručení žádosti a potvrzení o hospitalizaci příslušné pobočce Úřadu práce, od tohoto data vzniká nárok na výplatu příspěvku, pokud bude přiznán.

Pečující osoba

Pečující osobou může být osoba blízká nebo asistent sociální péče dle § 83 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Za osobu blízkou je podle  § 22 občanského zákoníku považován manžel (manželka), partner (partnerka) v rámci stejnopohlavního partnerství uzavřeného dle § 655, odst. 2 občanského zákoníku nebo registrovaného partnerství, příbuzný v řadě přímé (tzn. dítě, rodič, vnuk, prarodič apod.), dítě vlastní, osvojené či převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, sourozenec, zeť, snacha a rodiče druhého z manželů. Jiné osoby v rodinném nebo obdobném poměru se pokládají za osoby blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Pečující osobou nemůže být člověk, který sám uplatňuje nárok na příspěvek na péči (ledaže by potvrzením ošetřujícího lékaře prokázal, že je péče schopen).

Při péči o blízkého člověka lze pracovat. Výše příspěvku se nezapočítává do příjmů příjemce ani pečujícího.

Nároky pečujících

V případě péče o nemocného, který má přiznaný příspěvek na péči ve II. stupni a vyšším, nebo jedná-li se o péči o dítě mladší 10 let, které má přiznaný příspěvek na péči v I. stupni a vyšším, má pečující nárok na úhradu zdravotního pojištění (nikoliv nemocenského) a započtení doby péče v plném rozsahu jako náhradní doby pojištění pro důchodové účely, pokud se kvůli zajištění péče rozhodne odejít ze zaměstnání. Podmínkou je však buď péče o osobu blízkou, nebo péče o osobu žijící ve společné domácnosti. Zároveň musí být pečující uvedený v Oznámení o poskytovateli pomoci, které je součástí žádosti o příspěvek.

Pokud chce pečující tuto možnost využít, je třeba nahlásit se jako pečující osoba do 8 dnů své zdravotní pojišťovně. Úřad práce v tomto případě vystaví pečujícímu na vyžádání potvrzení, které péči dokládá.

Kdykoliv po ukončení péče lze pak požádat příslušnou pobočku ČSSZ o vydání rozhodnutí, které při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Pokud žadatel péči vykonává v době, kdy podává žádost o důchod, vydává ČSSZ rozhodnutí pro tento účel i v době trvání péče. 

Pro vydání tohoto rozhodnutí je třeba předložit:

• potvrzení o vzniku stupně závislosti a době poskytované péče, které vydává příslušná krajská pobočka Úřadu práce;
• rodné či oddací listy dokládající vztah žadatele k osobě, o níž je pečováno, v případě úmrtí osoby, o níž bylo pečováno, též úmrtní list; pokud se nejednalo o péči o osobu blízkou, předkládá žadatel čestné prohlášení o společné domácnosti s opečovávanou osobou;
• popis průběhu péče (vlastními slovy).

Pokud má nemocný přiznaný příspěvek na péči ve II. stupni a vyšším, nebo jedná-li se o dítě mladší 10 let, které má přiznaný příspěvek na péči v I. stupni a vyšším, má pečující i další možnosti:

• nárok na úpravu pracovní doby, o níž může zaměstnavatele dle zákoníku práce požádat tehdy, pokud pečuje převážně sám a souběžně s péčí pracuje.
• možnost evidovat se na úřadu práce jako nezaměstnaný a pobírat i podporu v nezaměstnanosti. Pak ale musí dostát všem povinnostem, které jsou na uchazeče o práci kladeny – mít volnou kapacitu na práci, dostavovat se na schůzky apod. Pokud tak neučiní, bude z evidence vyřazen a dalších 6 měsíců nebude mít možnost se do evidence nezaměstnaných zapsat.

Je-li pečující osoba těhotná a nepracuje (lhostejno, zda je, nebo není evidována na úřadu práce), nebude mít nárok na dávku peněžité pomoci v mateřství. Absence nároku na dávku peněžité pomoci v mateřství se následně odráží i v omezené možnosti zvolit si výši rodičovského příspěvku.

Hospitalizace nebo přesun příjemce příspěvku na péči do pobytového zařízení

V případě hospitalizace člověka závislého na péči nebo jeho přesunu do domova pro seniory, případně jiného pobytového zařízení, jsou příjemce nebo pečující osoba povinni tuto skutečnost do 8 dnů nahlásit příslušnému kontaktnímu pracovišti úřadu práce. Při hospitalizaci trvající celý kalendářní měsíc nemá příjemce příspěvku v tomto měsíci na vyplacení příspěvku nárok, resp. v případě pobytu v pobytovém zařízení přechází nárok na pobírání příspěvku na dané zařízení.

Přesun příjemce příspěvku na dobu delší než kalendářní měsíc do zdravotnického zařízení nebo pobytového zařízení znamená pro pečující osobu, která při péči nepracuje, také nutnost hradit za sebe alespoň minimální odvod zdravotního pojištění pro osobu bez zdanitelných příjmů. Pokud pečující nepracuje, může se po dobu hospitalizace blízkého, o kterého pečuje, evidovat na úřadu práce.

O pomoc s podáním žádosti o příspěvek lze požádat přímo některé z kontaktních pracovišť Úřadu práce, důležité informace a instrukce k podání žádosti lze rovněž nalézt v na webu MPSV, kde jsou k dispozici formuláře pro podání žádosti i vzory pro jejich vyplnění.