45

Nablízku truchlící osobě

Bezprostředně po úmrtí blízkého člověka bychom měli pozůstalému poskytnout citovou oporu a projevit účast při jeho bolesti. Často se toho bojíme a nevíme, co máme říkat.

Poslední aktualizace stránky proběhla dne 8. 6. 2016, verze pro tisk (tato kapitola)

Ačkoliv to nemusí být jednoduché, je nejvhodnější zůstat přirozený a pravdivý. Bude pak pro nás snazší přiblížit se k druhému. Může se stát, že nebudou potřeba slova, ale spíš hřejivý stisk ruky, objetí nebo pohled.

Je také velmi důležité dát najevo, že druhého přijímáme takového, jaký je. Neboť každý prožívá zármutek svým vlastním a jedinečným způsobem.

Je-li k tomu vhodná příležitost, můžeme se truchlícího také zeptat, co bychom pro něho mohli udělat nebo jestli mu můžeme za nějaký čas zatelefonovat. Je lépe, když se sami ozveme, protože on sám často nemá sílu k navázání kontaktu, i kdyby něco nutně potřeboval. Je proto vhodné občas se druhému krátce ozvat, buď zatelefonovat nebo jít společně na procházku. Setkání nemusí být dlouhé, protože společnost truchlícího často vyčerpává.

Mějme na paměti, že pozůstalý člověk má šest až osm týdnů právo na otevřený žal.Tolerujme jeho nálady, pláč, podrážděnost či neschopnost běžně fungovat.

Přečtěte si jak být nablízku pozůstalým.

Kondolenční dopis

Soustrastný vzkaz nebo dopis by měl být vždy jedinečný, psaný rukou s myšlenkou na konkrétní osobu. Vyjádřit někomu lítost nad ztrátou blízké osoby však není lehké. Někdy nás naše bezradnost paralyzuje natolik, že propásneme ten správný moment. Pro takové případy jsme si dovolili přiložit několik vět, které vám mohou se psaním pomoci.

Dejte vašemu blízkému vědět, že na něj myslíte, že je Vám líto, co prožívá. Klidně přiznejte, že si neumíte představit, čím prochází, že nevíte, co máte říct. Zavzpomínejte na zemřelou osobu. Jaká veselá vzpomínka se Vám vybaví? Čím byl pro Vás tento člověk výjimečný? Co pro něj bylo typické? V případě, že jste ho neznali osobně, můžete napsat příběh, který jste o něm slyšeli. Milé vzpomínky na své blízké si pozůstalí budou rádi pročítat po zbytek života.

Pokud jste si s pozůstalými blízcí a pokud je to možné, nabídněte pomoc. Nepište: „Dej vědět, když budeš něco potřebovat.“ Navrhněte konkrétní pomoc, například že rádi dojdete na nákup, uvaříte večeři nebo vyzvednete děti ze školky. Můžete také nabídnout otevřenou náruč a možnost kdykoliv si promluvit či zavolat.

Mohou se hodit tyto fráze:

  • Je mi to líto.
  • Bude mi chybět.
  • Sdílím tvou bolest, i když si ji nedovedu představit.
  • Budeš-li potřebovat, jsem tu pro Tebe.

Pokračujte ve čtení

  • 55
    Děti truchlí jinakDěti přijímají zprávu o ztrátě někoho milého většinou daleko klidněji a vyrovnaněji, než si rodiče nebo jiní dospělí lidé kolem představují. Pomoc, kterou dětem v jejich smutku a truchlení máme poskytovat, nekončí sdělením oné smutné události nebo pohřbem, ale má pokračovat tak dlouho, jak dlouho se dítě s onou ztrátou vyrovnává. V období truchlení děti potřebují častěji než jindy ujišťovat, že jsme s nimi a že je máme rádi.