Úvodní kapitola → Práva pacientů a rozhodování o péči
1 2

Souhlas s léčbou

Pro soulad léčby se zákonem musejí být splněny dvě podmínky. Za prvé lékař musí postupovat v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy. Za druhé musíte vyslovit s touto léčbou souhlas, samozřejmě vyjma těch případů, kdy zákon výslovně stanoví, že souhlasu pacienta není třeba.

Některé osoby nemohou vyslovit souhlas, protože nejsou způsobilé k tomuto právnímu úkonu, například děti. Za ně jedná zákonný zástupce. V dalším textu tedy nebudeme o zákonném zástupci až na výjimky výslovně hovořit.

Kdy můj souhlas není třeba?

Bez Vašeho souhlasu mohou zdravotničtí pracovníci léčbu provádět, pokud:

  • Vám bylo v trestním řízení uloženo ochranné léčení.
  • Trpíte nemocí, u níž lze nařídit povinné léčení.
  • Jevíte známky duševní poruchy nebo intoxikace a ohrožujete sebe nebo své okolí.
  • Váš zdravotní stav neumožňuje vyžádat si souhlas s léčbou a neodkladná léčba je nutná k záchraně Vašeho života či zdraví.
  • Jste nosičem infekčního onemocnění.

Jaký by měl být můj souhlas?

Váš souhlas musí být svobodný (bez donucení) a informovaný. K tomu je třeba, aby Vám lékař poskytl dostatek informací:

O onemocnění: povaha onemocnění, jeho projevy, aktuální stadium, event. nebezpečí další progrese, jakož i další informace, které by mohly Vaše rozhodování ovlivnit
O léčbě: účel, povaha celé léčby jakož i každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jeho důsledky, alternativy a rizika

Informace musí být poskytnuty vhodným způsobem a ve srozumitelné formě, tedy s přihlédnutím k Vašemu věku, celkovému vzdělání a momentálnímu zdravotnímu stavu.

Je možné v průběhu léčby souhlas odvolat?

Ano, souhlas můžete odvolat kdykoliv před léčbou a během ní, ale nikoliv zpětně, po jejím ukončení.

Jak mám postupovat, když nejsem spokojen s léčbou nebo postupem lékaře?

Zjednodušeně řečeno, můžete podat stížnost nebo se obrátit s žalobou na soud.

Kde mohu podat stížnost?

Stížnost můžete podat k vedoucímu zdravotnického zařízení, jehož je lékař zaměstnancem, k jeho zřizovateli, k registrujícímu orgánu (krajský úřad nebo Ministerstvo zdravotnictví), k České lékařské komoře nebo ke zdravotní pojišťovně, jíž jste pojištěncem.

Jak se mohu bránit u soudu?

U soudu se můžete domáhat ochrany před neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti. Jestliže byla léčbou způsobena škoda na zdraví, můžete žádat její náhradu. O konkrétním postupu se poraďte s advokátem.

Může mi pomoci veřejný ochránce práv?

Veřejný ochránce práv může přezkoumat postup krajského úřadu, Ministerstva zdravotnictví a zdravotní pojišťovny při vyřizování stížnosti, ale není oprávněn prošetřit odbornou medicínskou stránku stížnosti.

Jaká mám práva ohledně informací o svém zdravotním stavu?

O všech právech by Vás měl poučit ošetřující lékař. Jedná se o právo:

  • na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve Vaší zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech vztahujících se k Vašemu zdravotnímu stavu. V případě autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky máte právo na informace, jejichž obsahem je popis příznaků onemocnění, diagnóza, popis terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů
  • nahlížet do zmíněných dokumentů v přítomnosti zdravotnického pracovníka
  • na pořízení výpisů, opisů nebo kopií uvedených dokumentů
  • určit osoby, které mohou být informovány o Vašem zdravotním stavu, nebo vyslovit zákaz podávání těchto informací. Tento souhlas či zákaz můžete vyslovit nebo odvolat při přijetí do péče nebo kdykoliv poté. Zároveň určíte, které informace mohou být zvoleným osobám poskytnuty a zda mají i práva k nahlížení do dokumentů a pořizování výpisů. Vzor dokumentu “Jmenování osoby pro zástupné rozhodování” najdete např. na webové stránce Národního zdravotního informačního portálu.

Mohou se s mým zdravotním stavem seznámit i další osoby, aniž bych je k tomu výslovně zmocnil?

Ano, zdravotničtí pracovníci v rozsahu nezbytném pro poskytování zdravotní péče. Další osoby určené zákonem při výkonu jejich povolání (např. zaměstnanci krajského úřadu při vyřizování stížnosti na zdravotní péči, veřejný ochránce práv) a ve dvou případech i osoby blízké.

Kdo je osoba blízká a jaká má práva?

Osobami blízkými jsou předkové a potomci, sourozenci, manžel, partner, druh a další osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně považovala za újmu vlastní.

Tyto osoby mají právo:

  • na aktuální informace o zdravotním stavu pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby, které mohou být o něm informovány (samozřejmě pokud pacient dříve nevyslovil zákaz podávání informací těmto osobám)
  • na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, o příčinách jeho úmrtí a výsledku pitvy, byla-li provedena. Též jim náleží právo nahlížet do zdravotnické dokumentace pacienta a na pořízení jejích výpisů, opisů a kopií.

Jestliže pacient za svého života vyslovil zákaz poskytování informací o svém zdravotním stavu, nemohou být tyto informace osobám blízkým sděleny s výjimkou situace, kdy by se jednalo o informace důležité pro ochranu jejich zdraví nebo jiných osob, např. geneticky podmíněné či infekční choroby.

Jaké informace se nesmím dozvědět?

Nesmí Vám být sděleny údaje o třetích osobách, např. o rodinných příslušnících či ostatních pacientech.

Může zdravotnické zařízení odmítnout zpřístupnění zdravotnické dokumentace?

Ne. Může ho pouze omezit u zákonného zástupce ve vztahu k informacím o týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte, a to i na žádost tohoto dítěte.

Dokdy je zdravotnické zařízení povinno vyhotovit opisy, výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace?

Do 30 dnů od obdržení žádosti oprávněné osoby.

Může zdravotnické zařízení požadovat za vyhotovení opisů výpisů a kopií zdravotnické dokumentace úhradu?

Ano, ale její výše nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich pořízením.

Jaké právní předpisy řeší tyto otázky?

  • Úmluva o lidských právech a biomedicíně – č. 96/2001 Sb.m.s.
  • Zákon o péči o zdraví lidu – č. 20/1966 Sb.
  • Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních – č. 160/1992 Sb.
  • Zákon o veřejném zdravotním pojištění – č. 48/1997 Sb.
  • Zákon o ochraně veřejného zdraví – č . 258/2000 Sb.
  • Vyhláška, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče – č. 195/2005 Sb.

Zdroj: www.ochrance.cz, zveřejněno se souhlasem Kanceláře veřejného ochránce práv

Pokračujte ve čtení

2 2

Dříve vyslovené přání je dokument, ve kterém každý občan České republiky starší 18 let může popsat, jakou léčbu a péči si do budoucna přeje nebo nepřeje, pokud bude například v dlouhodobém bezvědomí (kómatu), trpět syndromem demence v pokročilém stádiu nebo se ocitne v jakémkoliv jiném nepříznivém zdravotním stavu, kdy o sobě již nebude schopen rozhodovat.