Výsledky hledání

Vždycky jsem se bála okamžiku, kdy lékař mé mamince řekne „už vám nemáme co nabídnout“.

Jsem dramatička, autorka rozhlasových her, filmová a televizní scenáristka. Také jsem členka Klubu přátel Cesty domů. V Cestě domů pracuje několik mých známých. Máme k sobě tedy blízko.

„Největším nebezpečím ve všech závažných situacích je, když se o věcech nemluví,“ říká primářka mobilního hospice Cesta domů Irena Závadová.

Když jsme se dozvěděli diagnózu naší maminky, s vděčností jsme se sestrou četly příběhy lidí, kteří prošli podobnou zkušeností. Každý článek s kapkou naděje pro nás byl velmi povzbudivý.

Lékařka Magdalena Vlachová a zdravotní sestra Jitka Kosíková se potkaly při práci v domácím hospici Cesta domů.

„Od samého počátku jsme se dívali ven: nechtěli jsme být objeviteli něčeho již objeveného,“ vzpomíná Martina Špinková, první ředitelka Cesty domů a později také šéfredaktorka Nakladatelství Cesta d

Alžběta Marková, roz. Mišoňová, je jedna ze zakladatelek a první zdravotní sestra v Cestě domů. Pracovala zde na pozicích vrchní sestry a vedoucí zdravotního týmu domácího hospice.

„Pořád mám pocit, že nám život může něco dát. A taky si říkám, že už tak ten nádor zničil jeden život.

„Z role nemocničního lékaře jsem vstoupila do celého příběhu rodiny, řeším dopad nemoci na prostředí okolo pacienta,“ říká lékařka Tereza Hrablíková, která před pár měsíci posílila tým domácího hos

Pavel Klimeš a Kateřina Tulachová jsou dlouholetými členy sesterského týmu domácího hospice Cesta domů. V čem je jejich práce jiná než péče o pacienty v nemocnici?