56

Úmrtí v domácnosti a organizace pohřbu

Poslední okamžik a rozloučení s naším blízkým bychom si neměli nechat ničím narušit. K tomu je ale třeba se na takovou chvíli dobře připravit, protože kromě bolesti a smutku sebou nese i několik nepříjemných byrokratických povinností.

Poslední aktualizace stránky proběhla dne 18. 9. 2015, verze pro tisk (tato kapitola)

Jak poznám, že došlo k úmrtí?

  • člověk nereaguje – a to ani na silné hlasové podněty, ani na bolestivé podněty (můžete zkusit štípnout do ruky)
  • není patrné dýchání (chybí pohyby hrudníku, přiložíte-li ucho k ústům zemřelého, není nic slyšet, také je možné přiložit k ústům zrcátko a vyzkoušet, jestli se zamlží nebo ne)
  • puls není hmatný ani na krčních tepnách
  • při rozevření oka je zornice široká a nereaguje na světlo, někdy oči zůstávají otevřené a nejdou zavřít

Nejeví-li člověk známky života a smrt se u něho dala očekávat, ať už z důvodu vážné nemoci nebo vysokého věku, můžeme postupovat takto:

  • uložit zesnulého do vodorovné polohy – vyndat polštář a další podložky. Je lepší, když necháte tělo přikryté dekou, pomaleji dochází k vychladnutí těla
  • ztlumit topení, otevřít okno, je vhodné zapálit svíčku a v klidu se rozloučit
  • zavolat příbuzným, kteří by se chtěli také ještě rozloučit
  • zavolat praktického lékaře (PL) a požádat jej o návštěvu, aby konstatoval úmrtí

Proč mám volat právě praktického lékaře?

On je ten, kdo nemocného znal, předepisoval mu léky, a tak by měl nejlépe vědět, jakými nemocemi zemřelý trpěl a co bylo pravděpodobnou příčinou smrti. Kromě toho, konstatování smrti a sepsání ohledacího protokolu je v kompetenci praktického lékaře. Pokud se někdo stará doma o těžce nemocného či starého člověka, je dobré informovat praktického lékaře o tom, že si přeje pečovat o blízkého doma až do konce, a vyžádat si od něho předem i lékařskou zprávu o jeho zdravotním stavu.

Pokud je praktický lékař nedosažitelný, třeba o víkendu, voláme Zdravotnickou záchrannou službu, linku 155. Zde je potřeba nahlásit, že se jedná o očekávané úmrtí. Pro takový případ je dobré mít doma přichystané lékařské zprávy, případně výsledky a nálezy z různých vyšetření absolvovaných v posledních letech, týdnech, dnech. Z těchto zpráv může lékař, který zesnulého neznal, vyčíst diagnózy onemocnění, kterými trpěl, a snáze určit příčinu smrti.

Pozor – v případě, že zemřelý neměl trvalé bydliště v místě, kde zemřel, je možné, že přivolaný lékař bude chtít vyrozumět Policii ČR a může kvůli tomu docházet k nepříjemným situacím. Byt se po té musí zapečetit.

Policii ČR je nutné volat bezprostředně po nalezení mrtvého těla v případě, je-li podezření na sebevraždu nebo trestný čin. V takovém případě se zesnulým nikterak nemanipulujeme.

Co přichystat před příjezdem lékaře (hodí se mít připraveno již před úmrtím):

  • OP zemřelého
  • jeho kartičku pojištěnce
  • rodný a oddací list
  • lékařské zprávy, další nálezy

Ohlášení úmrtí

Je dobré vědět, že na ohlášení úmrtí není stanovena žádná zákonná lhůta. Jediný stanovený časový interval je, že při úmrtí ve zdravotnickém zařízení musí zůstat tělo zemřelého 2 hodiny na lůžku. V domácím prostředí toto není nijak specifikováno. Logický a všude ve světě praktikovaný postup je, že lékař pro konstatování smrti musí vidět posmrtné změny, které jsou jistými známkami smrti (posmrtné skvrny a posmrtná ztuhlost jsou tzv. jisté známky smrti a nastupují během několika hodin po úmrtí, 2-5 hod). U nás takový předpis není a někteří lékaři, hlavně ZZS (Zdravotnická záchranná služba) chtějí být volaní ihned po úmrtí, jiní ctí interval 2 hodin. (viz Zákon o pohřebnictví).

Dojde-li k úmrtí v noci a vy čekáte do rána, kdy budete volat praktického lékaře, musíte počítat s tím, že zemřelý člověk po nějakém čase ztuhne (jedná se o hodiny). Proto, chcete-li jej sám (či s příbuznými) umýt a obléknout, je dobré tak učinit, než dojde ke ztuhnutí. Jinak mytí a oblékání zesnulého provádí pohřební služba.

Lékař, který přijde konstatovat smrt, vyplní List o prohlídce mrtvého v několika exemplářích, originál si odnese s sebou a kopie nechá u vás pro pohřební službu.

Pokud je k ohledání přivolán lékař ze záchranné služby (155), může se stát, že nařídí pitvu a tělo odveze na patologii jiná pohřební služba, než jste si vybrali. V takovém případě lékař vyplní příkaz k převozu, který je posledním úkonem hrazeným zdravotní pojišťovnou. Od této pohřební služby dostanete informace, kam jej odváží, a lísteček s kontaktní adresou a telefonem. Potom můžete zavolat vámi vybranou pohřební službu, které nahlásíte jméno, rodné číslo, čas úmrtí a místo, kam byl zesnulý odvezen.

Pohřební služba

Pohřební službu si můžete vybrat a kontakty zjistit na internetu. Pohřební služby obvykle provádějí odvoz zesnulých nonstop, čili mohou přijet i v noci. Záleží, jak se s nimi domluvíte. Můžete také odvoz odložit a počkat na příbuzné či známé, kteří by se chtěli ještě rozloučit. Pohřební služba potom přijede a odveze zesnulého a všechny kopie protokolu. Zaměstnanci pohřební služby vám řeknou, kdy a kam máte přijít v příštích dnech domluvit pohřeb.

S sebou budete potřebovat svůj platný OP a také OP a rodný list zesnulého, protože pohřební služba za vás může (chcete-li) zařídit záležitosti na matrice, která bude vystavovat úmrtní list.
I když je třeba v takové chvíli zařídit formální věci, je dobré najít si čas na rozloučení se zemřelým. Udělat tečku, vzdát mu hold, projevit úctu. Rozloučení usnadní i vyrovnávání se se ztrátou.

Praktické informace o organizaci pohřbu

Pohřeb je pro truchlící jakýmsi přechodovým rituálem. Pohřební rituál v podstatě veřejně uvádí pozůstalé do jejich nového stavu. Nemají-li pozůstalí žádné zkušenosti s organizací pohřbu, může v nich samotná představa organizace pohřbu vyvolávat další vlnu zmatku či chaosu. Je proto důležité, aby jim buď někdo blízký z rodiny nebo někdo jiný poskytl dostatek praktických informací o organizaci pohřbu.

Optimální dobou pro vykonání pohřebního obřadu je zpravidla 56 dní po úmrtí.

Pohřeb je možné zadat u kterékoli pohřební služby. Pohřební službu si vybírá rodina. Přivolaný lékař nesmí dělat žádné pohřební službě reklamu, tedy ani nějakou konkrétní doporučovat. Kontakty naleznete případně na internetu. Výhodou je, přestože na to často myšlenky nemáme, když si informace o kvalitě jednotlivých pohřebních služeb získáme předem. Můžeme pak předejít nepříjemným překvapením a stresu – pohřební služba vám například sdělí, jak zemřelé převáží, jestli v rakvi nebo ve vaku atd. Pokud se vám přesto stane, že zemřelého odveze pohřební služba, kterou jste si nevybrali (z nemocnice i z domácnosti), máte právo si pohřeb jít domluvit tam, kde si to přejete vy.

Podmínkou sjednání pohřbu je předložení občanského průkazu zemřelého a občanského průkazu toho, kdo zajišťuje pohřeb (případně ještě rodný list zemřelého).

Zemře-li váš blízký doma, je nutné při sjednávání pohřbu doložit List o prohlídce mrtvého. Tento list vyplňuje praktický lékař nebo lékař lékařské služby první pomoci.

Platba pohřbu se zpravidla provádí při objednávce. Je třeba počítat s tím, že základní cena pohřbu se může pohybovat v rozmezí 1520 tisíc korun. Záleží na konkrétním pohřebním ústavu a na požadovaných službách.

Některé pohřební služby provozují 24 hodin denně bezplatnou informační linku, na které zodpoví vaše dotazy týkající se organizace pohřbu.

Pohřební ústavy nabízejí pomoc při zhotovení smutečního oznámení neboli parte. Parte obsahuje především základní údaje o tom, kdo a kdy zemřel a kde a kdy bude mít pohřeb. Na parte je třeba uvést jména nejbližších příbuzných a adresu, na kterou je možné posílat písemné kondolence. Parte může obsahovat i poděkování za projevy soustrasti a květinové dary.

Je možné zvolit následující varianty pohřbu:

Zpopelnění bez obřadu. Jedná se pouze o zpopelnění bez provedení smutečního obřadu v obřadní síni. Na přání pozůstalého je možné zajistit přítomnost u kremace nebo provedení zpopelnění v přesně stanovenou hodinu.
S obřadem. Rozloučení v obřadní síni nebo v kostele s následným zpopelněním (kremací).

V současné společnosti je nejčastějším způsobem pohřbu kremace neboli zpopelnění. Spalování se děje žhavým vzduchem. Popel se poté předává ve speciální schránce – urně – příbuzným. Pokud si přejete uložení urny, je možné ji uložit v kolumbáriích, urnových sklípcích nebo hrobech. Urnu s ostatky vašeho blízkého můžete uložit i jinde, třeba také u vás doma. Popel zesnulého je možné rozprášit.

Obřad v krematoriu

Zpravidla se skládá z následujících fází (některé lze vynechat, pokud si to rodina přeje): oznámení pohřbu prostřednictvím parte, rozloučení s mrtvým u rakve v předsálí obřadní síně, slavnostní rozloučení ve smuteční síni nad rakví (2-3 hudební skladby, hudba živá nebo reprodukovaná, případně proslovy obřadníka či příbuzných) a ukončení obřadu pádem opony. Je dobré vědět, že i na obřad v krematoriu můžeme pozvat kněze či jinou duchovní osobu, která našeho zesnulého znala. Projev takového člověka bývá osobnější a příbuzné potěší více, než formalizovaný projev profesionálního obřadníka krematoria. Zpravidla pak navazuje pohřební hostina nebo alespoň malé pohoštění smutečních hostů.

Objednavatel pohřbu má mít na zřeteli, že je zákazník a že pohřební službě bude za obřad platit on. Není třeba nechat si vnucovat od pohřební služby úkony, hudbu či obřadnosti, které se nám moc nelíbí.

Obřad rozloučení před kremací nemusí proběhnout v obřadní síni krematoria, i když je to nejběžnější. Může se konat např. v kostele. Pohřební služba zajistí, aby byl zesnulý vystaven v rakvi v kostele v určenou hodinu. Po církevních obřadech zajistí převoz rakve do krematoria. Takový obřad probíhá podle domluvy s knězem, varhaníkem, jinými hudebníky, dalšími příbuznými.

Květiny, které jsme objednali k pohřbu nebo je dostal zesnulý od dalších účastníků pohřbu, můžeme po obřadu odvézt, ozdobit jimi stoly na pohřební hostině, případně je odvézt na hřbitov, na oblíbené místo našeho zesnulého apod.

Pohřeb s uložením do země

Pokud se příbuzní rozhodnou pro klasický církevní pohřeb a následné uložení do země, vyhledají příslušného faráře nebo kněze a domluví s ním podrobnosti.

Současná církevní forma pohřbu se většinou skládá z následujících fází: oznámení úmrtí zvonem, oznámení pohřbu prostřednictvím parte, rozloučení s mrtvým u rakve v kostele, smuteční průvod na hřbitov, rozloučení nad hrobem s proslovy a pohřební hostina. Pokud je hřbitov jinde než kostel, ve kterém se rozloučení koná, vámi vybraná pohřební služba zajistí cestu rakve pohřebním vozem s květinami na hřbitov, kde následuje obřadný pohřeb do země.

Rozptyl a vsyp zpopelněných ostatků na rozptylových a vsypových loučkách

Pietní uložení ostatků zesnulého po provedení kremace se provádí formou rozptylu popele na rozptylových loučkách, dále je možné zvolit variantu vsypu popele do předem vyhloubené jamky, a to v místě dle vašeho výběru nebo na hřbitově. Jamka se pak překryje trávou nebo epitafní destičkou.

Jaké služby mohou pohřební ústavy nabízet?

  • smuteční obřady
  • zpopelnění zesnulého
  • převozy zesnulých z místa úmrtí po celé ČR i ze zahraničí
  • uložení do hrobu, včetně církevního pohřbu
  • vyřízení vydání úmrtního listu
  • uložení urny
  • vsyp nebo rozptyl popele na pietních loučkách
  • zajištění veškerých náležitostí spojených s úmrtím – zejména květinové dary, smuteční oznámení, výběr hudby
  • možnost sjednání pohřbu doma
  • platby na splátky
  • taxi zdarma
  • doplňující služby (např. kosmetické úpravy zesnulého, uložení do hlubokomrazícího boxu)

Podrobnější informace o pohřbech i s poradnou najdete na www.pohreb.cz.


Pokračujte ve čtení

  • 66
    Nezapomeňte pečovat sami o sebePečující se často ocitají na hranici svých psychických a fyzických možností. Aby mohli poskytovat nemocnému to nejlepší, měli by myslet i na své potřeby.