Otevřený rozhovor není jednoduchý. Pokud se mu ale vyhnete, může se stát, že se vaši blízcí nedozví, co je pro vás důležité, a vy nezjistíte, co je důležité pro ně. Může se stát, že prožijete zbývající společný čas jinak, než byste si přáli, nebo nestihnete, co byste stihnout chtěli.
Je možné, že na zajištění péče, tak jak si ji nejvíc přejete, nebudou mít blízcí kapacitu. Ohleduplnost k jejich silám je potřebná. Je dobré zvážit, jaký další způsob péče je pro vás přijatelný a jak by se mohl měnit – tedy věnovat pozornost plánování péče a mít připravený plán B.
Možná se obáváte, že péče bude pro Vaše blízké zátěží nebo je pro Vás těžké péči od nich přijmout. Pro ně naopak může být možnost zapojit se do péče důležitá a žádoucí. Užitečné může být otevřené vyjasnění vašich postojů, přání a potřeb a domluva na způsobu péče. Pomoci mohou také různé služby a pomůcky, které část péče zajistí a pečujícím odlehčí.
Pokud máte nedospělé děti nebo jsou děti ve vaší blízkosti, možná zvažujete, jak mluvit s nimi. Můžete si klást otázky, jestli mají vědět pravdu. Můžete mít obavu, jak ji unesou, jak ji budou prožívat. Jsou to důležité otázky. I s dětmi lze mluvit otevřeně, pravdivě, citlivě a přiměřeně jejich věku a situaci. Více o komunikaci s dětmi se dočtete v kapitole Jak jednat s dětmi.
Možná máte starost o vaše blízké a kladete si otázku, co pro ně můžete udělat, jak jim usnadnit období po úmrtí. Je možné, že pro vás je důležitý například způsob rozloučení nebo to, jak bude naloženo s vašimi ostatky. Mnoho věcí můžete ovlivnit, předem připravit a předat rodině, přátelům, případně kolegům.
Většinou pomáhá nezůstat v situaci sám. Pomoc a podporu lze získat od odborníků (lékaři, pracovníci paliativních týmů a hospiců, psychoterapeuti), lidí v podobné životní situaci (pacientské organizace, svépomocné skupiny) a samozřejmě od svých blízkých. Nasměrovat na konkrétní služby vás mohou například v poradně Cesty domů nebo v hospici ve vašem regionu.
