Tchýni zjistili rakovinu střeva, má metastázy, léčba není, ale chceme bojovat. Kolik má času? Co dělat?

Odpověď na dotaz ze dne 26. května 2021 zobrazit původní dotaz
Dobrý večer, v únoru mé tchýni byla zjištěna rakovina tlustého střeva a metastáze na játrech, podle onkologa kterému byla předána do péče, nám řekl že není šance na léčbu jelikož její stav tomu neodpovidal. My s rodinou jsme se shodli na tom aby chtěla bojovat tak sme jí nasadily placebo její PL nám vyhověl a spolupracoval s námi i když její stav znal moc dobře. Minulý týden sme maminku nechali odvést do nemocnice z důvodu zvracení a špatné moče měla jí tmavě hnědou. po vyšetření v nemocnici nám zděllili že maminka má ucpané žlučovody lékaři byly optimisti s tím že to jsou jen kameny, které půjdou odstranit, ale bohuže po zjištění kdy jí bylo púrovedeno gastro tak nám oznámili, že maminka už má metastáze ve žlučovodu a v celé dutině břišní, má sazaženou i slinivku. První metastáze se objevlili na játrech a po vyšetření se zjistilo že od února se to zhoršilo dvojnasobně. Chtěla jsem se zeptat jestli je nějaké malé procento aby se nám z toho dostala. i když víme jaký rakovina je. Před šesti lety na rakovinu zemřel její manžel a ted se do toho všeho maminka se vžívá jak trpěl on. Mohu se zeptat jak dlouho člověk s touto prognozou může být mezi námi. Nechci to vzdát chtěla bych bojovat aby tu s námi byla co nejdýl a aby si užívala vnoučat i pravnoučat. Maminka jen leží ani jíst už nechce hned co s ní tak vyzvrací. Lékaři jí nasadili nové leky proti zvracení tak snad nám aspon trošku pomůžou a to zvracení se trošku zklidní. Děkuji Vám za odpověď Vendula
Vendula
Vaší tchyni lékaři v únoru zjistili rakovinu tlustého střeva s metastatickým postižením jater, nyní se její stav zhoršil, je upoutaná na lůžko, nemá chuť k jídlu a opakovaně zvrací. Ptáte se na prognózu, přála byste si, aby tu s Vámi byla co nejdéle.

Milá Vendulo,

bohužel v situaci takto pokročilého nádorového onemocnění je prognóza nepříznivá, dle mé zkušenosti a toho, co píšete, bych odhadovala, že nemocná má před sebou poslední dny či týdny života. Za těchto okolností není dobré ji nutit do jídla, pití ani aktivit, na které již nemá sílu, spíše pečovat o její co možná největší fyzickou i psychickou pohodu.

Píšete, že máte spolupracujícího praktického lékaře a jste vybaveni léky proti nevolnostem, které aktuálně nemocnou velmi trápí. To je dobře.
Ale pokud by medikace nebyla účinná, nebo se objevily další obtíže (bolesti, nespavost, úzkosti či zmatenost), bylo by šikovné se obrátit na mobilní hospic, pokud ve Vašem okolí nějaký funguje. Tam pracují lékaři a sestřičky, kteří mohou přijet domů a pomoci nemocnému i pečující rodině se zvládnutím náročné situace.

Pokud žádný mobilní hospic není v dosahu, zkusila bych požádat praktického lékaře, aby zařídil pravidelné návštěvy sestřiček některé z agentur domácí péče, které by přišly nemocnou pravidelně zkontrolovat, případně mohou i podávat injekční léky. Také může praktik předepsat inkontinenční pomůcky, pokud budou zapotřebí.

Mrzí mě, že moje odpověď není optimističtější, ale moc na Vás myslím a přeji, abyste situaci zvládli společně co nejlépe. Právě v takto těžkých chvílích je velmi důležité, když má člověk kolem sebe milující rodinu. A pokud by nemocná chtěla mluvit o konci života nebo o tom, co ji trápí, nerozmlouvejte jí to, ať může s někým své pocity sdílet. Ona nejspíš už také cítí, že se její stav nezlepšuje a možná má něco na srdci, co by s Vámi potřebovala probrat.

S úctou

MUDr. Kateřina Menčíková