Tátovi odoperovali ledvinu pro nádor, ale má metastázy v plicích a játrech. Co čekat?

Vážený Vojtěchu,

je pochopitelné, že máte o tatínka velké obavy, je zřejmé, že ho máte moc rád. Vaše otázka je důležitá a chápu, že není lehké ji položit. Bohužel ale na ni nejsem schopna odpovědět - k tomu je zapotřebí více údajů o nemocném (věk, další nemoci, průběh nádoru, reakce na léčbu, současný stav atd.). Zároveň vás chci podpořit v tom, abyste společně s tatínkem - bude-li chtít - tuto otázku položili ošetřujícímu lékaři, který právě vše podstatné o tatínkovi ví. Obvykle je možné se vyjádřit v řádu týdnů, měsíců, roků …

Pacienti, kteří i přes léčbu hubnou, nedaří se jim dobře, objevují se nové projevy nemoci, mívají spíše měsíce než roky - ale hodně záleží na konkrétní nemoci a výše zmíněných podrobnostech. Je také důležité plánovat dopředu, nemocní obvykle mají sami obavy, které někdy s blízkými nechtějí sdílet proto, aby je příliš nerozrušili. Můžete zkusit tatínkovi nabídnout takový rozhovor, zeptat se, jestli má z něčeho obavy, co by potřeboval, co je pro něj důležité, v čem mu můžete pomoci - a pak jej nechat volně mluvit, neutěšovat za každou cenu. Někdy je překvapením, kolik toho nemocní sami vnímají a dokonce, že jejich obavy jsou menší, než obavy jejich nejbližších. Možnost vše sdílet může situaci hodně zklidnit.

A pokud by se tatínkovi ani dále nedařilo dobře, můžete požádat o konzilium paliativního týmu - jsou to specialisté (lékaři, sestry, sociální pracovníci), kteří pomáhají se vším, co vážné nemoci mohou s sebou přinášet. Od léčby nepříjemných příznaků (dušnosti, bolesti, nevolnosti), přes úzkosti a deprese, až třeba po finanční otázky a pomoc blízkým. Pokud tam, kde se tatínek léčí, takový tým nemají, můžete se zkusit obrátit na hospic, kde tyto zkušené týmy pracují - lůžkový nebo domácí. Nemusíte ale mít obavy - hospic neznamená jen péči o umírající, ale právě pomoc vážně nemocným. Ta může probíhat současně s další, třeba protinádorovou léčbou.

S pozdravem

MUDr. Irena Závadová