Jak pomoci umírajícímu a pečujícímu v poslední fázi nemoci?

Odpověď na dotaz ze dne 20. 5. 2014 zobrazit původní dotaz

Dobrý den. Mojí mamince lékaři v listopadu lonského roku zjistili rakovinu slinivky bříšní. Maminka má nyní 39 kg,má nechutenství k jídlu,tet už poslední 4 dny i zvrací. Často spí a má aj velké deprese . Tvrdí,že se smrti nebojí,ale z mého pohledu to psychycky nezvládá-což se ani nedivím-. Její onkologička říká,že neviděla,aby pacient zacházel až do takových detajlů,jako moje maminka. Probírá svůj vlastní pohřeb,smrt....nemluví o ničem jiném-a to už těch 8 měsíců v kuse. Trápí nás tím a aj sebe. Proti bolesti bere náplastě. už má 150 ....Chci se zeptat,jak ji pomoct,aspon psychycky a také kdy poznáme,že přichází konec? maminka totiž už od prvního dne,situaci nezvládá a ve všem vidí smrt....ale tet bohužel to vidím i já ...o maminku pečuje moje sestra,která s ní žije.....prosím o jakkoukoly odbornou pomoc,či radu-i pro sestru,aby se nezhroutila. Děkuji Žaneta....

Žaneta

Vaše maminka má zhoubný nádor slinivky, trpí nechutenstvím, depresemi a v posledních dnech zvrací. Hledáte psychickou podporu jak pro maminku, tak pro Vaši sestru, která je hlavní pečující.

Vážená Žaneto,

nádory slinivky patří bohužel mezi ty špatně léčbou ovlivnitelné a častěji nežli jiné bývají spojeny se smutkem a depresemi. Vzhledem k tomu, že Vaše maminka váží 39kg, nemá chuť k jídlu a zvrací, se bohužel domnívám, že její čas je již velmi krátký. To nejlepší, co pro ni můžete společně udělat, je možná právě to, čím vás dosud, jak píšete, trápila. Každý jsme jedinečný, každý máme trochu jiné představy, naděje, obavy. Možná, že si maminka skutečně potřebuje s někým promluvit o tom, jak si představuje vlastní pohřeb, jakou by chtěla hudbu, jaké květiny, kde by chtěla být pohřbena, koho by chtěla mít na pohřbu. Vím, že to může vypadat podivně, ale jsou lidé, pro které je toto velmi důležité. Zkuste si s maminkou znovu sednout, a bude-li mít síly a chuť vše znovu probrat, udělejte to. Můžete jí nabídnou, že společně sepíšete některé důležité věci. Možná by si s Vámi ráda promluvila o tom, čeho se bojí, čemu naopak věří, v co ještě doufá. I když to může být velmi těžké, vyslechněte ji. Nebojte se společně prožitých emocí a slz. Moci si vzájemně poděkovat, odpustit, říci si: “budeš mi chybět, ale já to zvládnu” může být pro umírajícího velmi důležité.

Ptáte se také, jak poznáte, že přichází konec. Obvykle nemocní prostě více a více spí, ztrácejí síly, přestávají jíst a pít, ulehnou a během několika dní, nejvýše pár týdnů zcela přestanou komunikovat a zemřou. Část nemocných může mít před úmrtím větší neklid, zmatenost, dříve ležící může náhle začít vstávat, hledat cestu na vlak, balit tašky na cestu a podobně. Existují léky, kterými lze všechny tyto projevy zmírňovat.

Zde je odkaz na adresář mobilních a lůžkových hospiců, které byste mohli také kontaktovat a požádat je o pomoc.  

Přeji Vám i Vaší mamince, abyste mohli ten čas, který máte před sebou naplnit klidem a vzájemnou oporou.

MUDr. Irena Závadová

ještě přidáváme odpověď od psychoterapeutky:

Dobrý den, paní Žaneto,

Vaše maminka prožívá výrazně svůj konec života, píšete, že situaci nezvládá. Nevím přesně, v čem je přesně to nezvládání, ale rozumím dobře tomu, že svým promýšlením okamžiků smrti a po ní Vás může hodně trápit, protože se nevěnuje ničemu jinému. Nevím, jak na její témata okolo umírání reagujete vy, její rodina. Někdy bývá vhodné pacientovi sdělit, že jeho přání vnímáme, opravdu se vyptat, jak si představuje své poslední okamžiky a nakládání s tělem po smrti a přislíbit, že pokud to bude v našich silách, zařídíme se podle toho. Mnoho lidí totiž cítí úzkost z neznámého a uklidní je, když mají příslib a představu, jak to vlastně bude.

Žádala jste radu pro sestru, ale není zřejmé, co Vaši sestru ohrožuje. Pro některé pečující je náročná ta fyzická stránka pomoci, jiní těžce snáší psychické vypětí, které péče o umírajícího přináší. Vždy ale pomáhá podpora ostatních blízkých lidí, ocenění, pochopení toho, že pečující je vystaven extrémní zátěži. Na místě je též nabídka faktické pomoci – vystřídat v péči či ulevit od jiných úkolů, na které nyní třeba Vaší sestře nezbývají síly (výlety s dětmi, uvařit, uklidit). Vždy je na místě zeptat se, co by byla ta správná pomoc, a podpořit tam, kde si pečující žádá.

S úctou a přáním sil do dalších dní pro celou rodinu

Zuzana Vondřichová

Dotaz zodpovídá

MUDr. Irena Závadová

MUDr. Irena Závadová

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz