Nezapomeňte pečovat sami o sebe
Pečující se často ocitají na hranici svých psychických a fyzických možností. Aby mohli poskytovat nemocnému to nejlepší, měli by myslet i na své potřeby.
Svépomocné skupiny
Za jednu z forem velmi účinné psychosociální pomoci, a to zvláště pečujícím a pozůstalým, jsou považovány svépomocné skupiny. Hnutí svépomocných skupin se v současné době rozšiřuje a zaslouží si pozornost. Do velké většiny svépomocných skupin jsou nějakým způsobem zapojeni odborníci – tj. jako vedoucí skupiny, konzultanti, lektoři či jako účastníci-pozorovatelé. Tuto roli by měli sehrávat především sociální pracovníci včetně pomoci se založením a fungováním svépomocné skupiny.
Hlavním cílem svépomocných skupin je především zmírnit pocit odcizení a izolace členů skupiny (tj. vážně nemocných, pečujících či pozůstalých). Jde tu především o sdílení zkušeností, uvolnění nahromaděných emocí v podpůrné a chápající atmosféře a o výměnu informací.
Svépomocná skupina využívá řady terapeutických faktorů – zvláště altruismu, soudržnosti, univerzality, chování nápodobou, dodávání naděje a katarze.
Je třeba upozornit na skutečnost, že identita vymezená příslušností ke svépomocné skupině může po nějakém čase omezovat růst jedince (např. totožnost typu „žena, které zemřel manžel“ se stává velmi úzkou). Lze doporučit omezení doby členství ve skupině na jeden nebo dva roky.