Zemřela nám babička, dědeček leží v nemocnici a psychicky strádá. Jak mu pomoci?

Odpověď na dotaz ze dne 21. dubna 2014 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, ocitla jsem se spolu se svou rodinou v nelehké situaci, když nám zemřela delší dobu nemocná babička a ve stejný den si dědeček zlomil nohu v krčku. Babička s dědečkem žili spolu doma, starala se o ně moje maminka spolu s pečovatelkou, jež docházela. Dědeček se nemohl kvůli svému zdravotnímu stavu zúčastnit ani pohřbu své ženy, se kterou prožil celý život. Dědeček je nyní po operaci již na oddělení chirurgie, ale ač se fyzicky lepší, velmi nám chátrá psychicky. Není se čemu divit, nejenže je v těžké životní situaci, ale prostředí nemocnice je příšerné. Děda leží celý den a celou noc sám, bez jakéhokoli vyžití, protože je upoután na lůžko, nemá v pokoji televizi, nemůže si číst, sám se ani nenapije. Nezazlívám nic personálu, vím, kolik mají práce a že nemají čas s pacienty mluvit, trénovat, zocelovat je psychicky, ale nevím, co bych pro dědečka mohla udělat já. Žiju v jiném městě, byla jsem zvyklá mu často volat, nyní je ale dědeček dezorientovaný. Ač se snaží vtipkovat, mluví z cesty, někdy si ani neuvědomuje, že babička již zemřela. Maminka ho denně navštěvuje. Již z dřívějšího dědova pobytu v nemocnici si pamatuji, že se po návratu domů jeho špatný psychický stav rychle zlepšil, ale nyní to zřejmě bude trvat déle. Nevíme ani, jak vlastně vše bude, jakou péči bude děda potřebovat. Je mi ho velmi líto, je pro mě v životě velmi důležitý, udělal toho pro mne mnoho a chci mu pomoci. Jak? Děkuji Vám za Váš čas.
Iva
Ptáte se jak nyní pečovat o dědečka, jak mu projevit vděk, jak pomoci. Váš dědeček pravděpodobně prožívá závažné psychické trauma, jak jste sama psala. Zemřela mu manželka a má těžké zdravotní potíže, navíc je zcela závislý na druhých lidech, zejména na nemocničním personálu.

Dobrý den,

zmínila jste, že pro Vás dědeček mnoho udělal. Pravděpodobně ho to stálo nějaký čas a úsilí, které Vám z lásky věnoval. Myslím si, že je to právě to, co můžete nyní věnovat Vy jemu. Je pochopitelné, že je to náročné, když žijete v jiném městě. Zároveň je zřejmé, že lidé v různých podobách krize se hůře orientují a osobní setkání je pro ně laskavější forma než telefonický kontakt, který může vést k mnoha nedorozuměním.  Zvažte, do jaké míry je možné z Vaší strany poskytnout dědečkovi to, co lidé v trápení potřebují – přítomnost a porozumění blízkých, jejich čas, trpělivost a péči. Prostě s dědečkem co nejvíce být. Je to opravdu náročná životní situace, Vaše rodina stojí asi před změnami, které péče o dědu může přinést a to může někdy přinášet hodně starostí, napětí nebo jiných nároků.

Další věc, kterou můžete udělat nejen pro dědečka, je společně s maminkou zvážit, co je možné, co bude potřeba, jaké změny musí Vaše rodina udělat, aby se dědečkův stav mohl zlepšit a zároveň to neznamenalo nadměrnou zátěž pro Vaši maminku. Pokud se navzájem podpoříte pomocí, radou i přítomností, může nejen maminka, ale i dědeček vnímat, že jeho láskyplný vklad do rodiny pokračuje a zároveň může vnímat Vaši péči jako projev vděku za to, co Vám poskytl.

Zuzana Vondřichová