Včera mi zemřel táta. Je mi strašně a nevím, co mám dělat. Jak se můžu rychle vrátit do normálu?

Odpověď na dotaz ze dne 16. 5. 2009 zobrazit původní dotaz

dobrý den, včera mi umřel táta. Byla jsem tam s mámou, viděla ho tam ležet mrtvého...bojím se usnout, že mi o tom bude zdát, když zavřu oči, mám to před nimi. Je mi strašně, nevím, co mám dělat. Mám těsně před státnicemi na VŠ, chci všechno zvládnout, ale nějak mi došla síla. Jsem úplně bezradná. Prosím, co mám dělat? Jak se rychle vrátit do normálu?

Zuzana

Napsala jste nám den po smrti svého táty, kterého jste viděla zemřelého a kdykoliv zavřete oči, tak se Vám výjev vrací. Je Vám strašně a nevíte co dál. Potřebujete se zvládnout státnice na VŠ a jste bezradná. Ptáte se, jak se můžete rychle vrátit do normálu.

Dobrý den, Zuzano,

představuji si, že byl pro Vás důležitý člověk a s jeho odchodem jste hodně ztratila. Také si představuji, že jste se možná poprvé setkala se smrtí takto přímo, viděla mrtvé tělo, zažívala úmrtí někoho tak blízkého… Z Vašeho mailu cítím, jak to s Vámi otřáslo a jaký chaos prožíváte. Lidé ve Vaší situaci často zažívají smršť emocí — smutek a lítost, pocit zaskočení, hněv, bolest, strach, úzkost, zmatek a bezradnost, někdy i úlevu či pocity viny. Nejspíš i Vy cítíte něco podobného. Je to přirozené. Oceňuji, že jste si dokázala tak srozumitelně říct o pomoc.

Nyní, po tátově smrti, Vás čeká obtížný úkol – truchlení, tedy odpoutávání se od táty a hledání cest, jak žít bez něj. Nedá se to moc urychlit, je třeba to vydržet. Aby mohlo proběhnout hladce, doporučuji naslouchat svému nitru a pokud to bude možné, vycházet vstříc svým potřebám. Tedy plakat, když se Vám bude chtít, mluvit o tátovi a o jeho smrti, pokud budete cítit potřebu mluvit, nebo naopak mlčet, když to budete potřebovat. A také pečovat o sebe a udělat pro sebe příjemného, když po tom zatoužíte. Doporučuji nezůstávat sama, ale sdílet své prožitky s ostatními – jak s těmi, kterých se smrt táty dotkla podobně bolestně jako Vás, tak s někým, pro koho nebyl táta tolik blízký a kdo pro Vás může být oporou.

Jak teď máte dál fungovat, když se najednou tolik změnilo? Doporučuji, abyste zachovala co nejvíc z toho, co teď funguje – denní režim, jídlo, hygiena, sport apod. Mějte na paměti, že nejde zvládnout všechno, že vyrovnání se smrtí je také důležitý úkol, na jehož zvládnutí potřebujete sílu a čas. V průběhu každého dne si nechejte alespoň několik chvilek pro sebe a péči o své nitro. Během několika dní zjistíte, zda se Vám daří alespoň trochu se učit a zkusíte jít na státnice, nebo zda bude rozumnější požádat o jejich odklad. Myslím, že obojí je dobrá volba – řiďte se tím, jak to budete potřebovat.

Zmínila jste starost o to, jak budete spát. Od smrti Vašeho táty uplynulo již několik nocí a snad jste alespoň kousek prospala. Může se stát, že se Vám bude vracet obraz mrtvého těla, budete mít neklidné sny nebo potíže s usínáním. To vše patří k truchlení a postupem času by se to mělo zmírňovat. Je to způsob, jakým se naše nitro přirozeně vyrovnává s tímto silným zážitkem.

Chci Vás povzbudit, abyste využila nabídky odborné pomoci, pokud to budete vnímat jako pro Vás užitečné. Dobrým místem bývají např. krizová centra nebo linky důvěry ve Vašem okolí. Kontakty najdete ve Zlatých stránkách či na www.linkyduvery.cz.

Milá Zuzano, přeji Vám mnoho sil a kéž se Vám brzy vrátí vyrovnanost a pokoj.

*Petra Hálková *

Dotaz zodpovídá

Mgr. Petra Hálková

psycholožka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz