Sestřin přítel je po těžké autonehodě udržován v umělém spánku. Jak jí mám psychicky pomoci?

Odpověď na dotaz ze dne 18. února 2009 zobrazit původní dotaz
Nevím co mám dělat. Sestřin přítel je po těžké autonehodě udržován v umělém spánku. Jak jí mám psychicky pomoci? Děkuji za odpověď
Nikol

Dobrý den, milá Nikol,

Přítel Vaší sestry je po nehodě ve vážném zdravotním stavu a nejen on, ale i Vaše sestra a celá Vaše rodina se ocitla ve velmi těžké situaci. Je pochopitelné, že Vás to hluboce zasáhlo a cítíte lítost, bezradnost i bezmoc.

Vážím si toho, že ani v těchto smutných chvílích neskládáte ruku do klína, ale hledáte, jak byste mohla pomoci.

Z Vašeho dotazu víme jen málo o tom, jak Vaše sestra celou situaci prožívá a jaká pomoc by jí přišla vhod. Každý z nás reagujeme na neštěstí trochu jinak – někdo potřebuje o všem mluvit nebo plakat a druzí mu pomohou tím, že naslouchají, jsou s ním, sdílejí, „drží za ruku“. Jiný člověk si všechno nosí v sobě a nejvíc si přeje, aby ho ostatní nechali v klidu, potřebuje si to sám srovnat v hlavě. A někomu dalšímu pomůže, když alespoň na chvíli „vypne“, myslí na něco úplně jiného a zažívá, že život jde dál a že on může žít a těšit se ze života. Možná, že v něčem z tohoto svou sestru poznáváte.

Chci Vám navrhnout, abyste sestře dala najevo, že Vám na ní záleží a že byste jí ráda pomohla. Někdy stačí jen taktně zmínit, že víte, že to je těžké, nabídnout, že jste jí k dispozici, ať se ozve, když bude potřebovat. Jindy je dobré se zeptat přímo, zda a co potřebuje. Svou nabídku pomoci můžete čas od času zopakovat. Vaše sestra se pak může sama rozhodnout, jak a kdy ji využije.

Někdy je také velmi užitečná praktická pomoc – doprovodit někam, pomoct zařídit, pohlídat děti, aby si sestra mohla na chvíli odpočinout (pokud děti má) apod. I když se to může zdát málo, tato praktická pomoc velmi uleví i na duši.

Až budete hledat, jak sestře pomoct, můžete také zalovit v paměti a zavzpomínat, jak sestra reaguje na těžké situace. Předpokládám, že jste doposud nezažily tak velké neštěstí; jistě ale znáte drobnější bolesti a zklamání. Jak na ně Vaše sestra reagovala a co jí tehdy pomohlo? Čím jste jí tenkrát Vy mohla být užitečná? Koho dalšího má sestra ve svém okolí, kdo ji také podpoří?

Chci Vás také povzbudit, abyste při pomoci sestře nezapomínala ani na sebe. I Vy potřebujete pečovat sama o sebe, nabrat síly, možná i vypnout.

Milá Nikol, přeji Vám i Vaší sestře, abyste unesly to, co Vám život připravil, a aby Vás tato těžká zkouška sblížila. 

Petra Hálková