Trpím strašlivým strachem, úzkostí a panickou hrůzou z umírání a bolesti.

Odpověď na dotaz ze dne 16. března 2012 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, je mi 47 let, jsem po dvojnásobné onkologické operaci, již přes pět let v remisi, ale od dětství trpím chronickou depresivní poruchou a simplexní schizofrenií. V době onkologického onemocnění jsem byla kupodivu naprosto klidná, ale poslední dva - tři roky trpím strašlivým strachem, úzkostí a panickou hrůzou z umírání a bolesti. Psychiatrovi se s tím nesvěřuji, je příliš unaven. Manžel si našel před mnoha lety milenku, již pět let jsme rozvedeni, jsem na všechny problémy sama, syna, který je též pychiatricky nemocen, tímto nechci nijak zatěžovat. Co mám dělat a kde hledat pomoc? Úzkost je strašlivá, nemohu dýchat, mám nepravidelný puls, je mi zle..Nejraděj bych to všechno skončila, ale strach mi to nedovoluje. Nepomáhá ani meditace. Děkuji, Jana
Jana
Věřím, že musí být velmi vyčerpávající snášet všechnu úzkost sama, nemít komu se svěřit, o koho se opřít. Přemýšlím, z čeho Vás strach pramení. Píšete, že z umírání a bolesti, zároveň však nevznikl, zdá se, v přímé souvislosti s nemocí.

Dobrý den, Jano,

možná ve Vašem životě došlo k jiné události, která dala vzniknout Vašemu strachu? Může souviset s Vaší osamělostí? Dovedu si představit, že si člověk ve Vaší situaci klade řadu existenciálních otázek, a pokud na ně nenalézá uspokojivé odpovědi, může propadat pocitům zoufalství, bezmoci či úzkosti.

Moc bych Vám přála, abyste našla někoho, s kým budete moct mluvit o tom, co prožíváte. A možná i o tom, co jste prožila v minulosti – když Vás např. v době Vašeho onemocnění opustil manžel. Domnívám se, že zrovna psychiatr je člověk, kterého nemusíte šetřit. Vyslechnout pacienta patří k jeho profesi a může Vás nasměrovat dále na vhodného odborníka – psychologa nebo psychoterapeuta. Toho si ale, pokud budete chtít, můžete najít i sama a s ním pak rozplétat klubko Vašeho trápení.

Také syna nechcete zatěžovat. Ale co když sdílení není zátěž? Možná má Váš syn také nějaká svá trápení a šetří Vás podobně jako Vy jeho? A tak jsou z vás třeba dva zbytečně osamělí lidé. A možná je kolem Vás takových lidí daleko víc. Mezilidské vztahy jsou o vzájemnosti, sdílení, dávání a přijímání, a v tom je jejich hodnota.

Zkuste se na svou situaci podívat jako na příležitost něco ve svém životě změnit – třeba najít odvahu víc se otevřít druhým, hledat, s kým se můžete navzájem obohatit a podpořit.

Přeji Vám k tomu hodně síly a odhodlání.

Alexandra Lammelová