Tatínek s ALS vyžaduje neustálou pozornost sestry, staví se do role oběti. Jak mu vysvětlit, že sestra potřebuje oddech?
Shrnutí dotazu
Odpověď na dotaz
Dobrý den,
chápu Vaše starosti o sestru, která pečuje o tatínka. Je v pořádku, že se Vaše sestra vymezuje a nechce být tatínkovi k dispozici stále – není to možné a není vhodné tatínkovi takovou iluzi vytvářet. Určitě je na místě, abyste mu v klidu opakovaně sdělovaly, že pečující sestra nemůže být jediným a stálým člověkem, na kterého se tatínek obrací.
Můžete ho opakovaně žádat, aby využíval své možnosti, tj. aby se snažil zvládnout, co ještě jde, a aby co nevíce kontaktoval své přátele a známé. Mohlo by mu to také pomoci ve zpracování pocitů zklamání, nejistoty a deprese. Tatínek nejspíš potřebuje hodně pochopení, asi se snaží na situaci nějak adaptovat a hledá, co je vlastně možné. Depresivní fáze a pocity nespravedlnosti jsou opravdu hodně nepříjemné. Je běžné, že se lidé cítí jako oběti své nemoci či situace. Blízcí a pečující jim někdy mohou pomoci – opakovaně a citlivě vysvětlovat, že je třeba situaci přijmout alespoň do té míry, aby mohl spolupracovat vhodně s pečujícími. Velmi často je třeba takové hovory opakovat, připomínat a hodně povzbuzovat, aniž člověk snižuje závažnost a nepříjemnost situace pacienta. Ujistit pacienta v tom, že ostatní chápou jeho pocity, i když se podle nich nemusí a nemohou vždy zařídit. Zároveň je zcela na místě, aby pečující dobře drželi své hranice – aby Vaše sestra nedělala, co ještě tatínek zvládne, povzbuzovala ho v oslovování přátel atd. a abyste zase v tomto směru sestru podpořily vy. Je jasné, že pečující člověk potřebuje možnost dočerpat sílu či starat se i o jiné záležitosti svého života, aby péči zvládl dlouho a bez výrazné nechuti. To můžete tatínkovi připomínat, žádat ho o pochopení i pro svou dceru a náročnost péče o něj. Nejde o to mu cokoliv vyčítat nebo mu předhazovat, že jeho stav je zátěž, ale pomáhat mu nahlédnout, že péče vyžaduje čas a sílu, kterou Vaše sestra nemusí stále mít. Je to těžkost, kterou nemá jen on, je to něco, co potřebujete zvládnout všichni dohromady a tatínek v tom může hodně udělat.
Uvědomuji si, že vlastně jen zesiluji Vaše myšlenky, se kterými jste se na nás obrátila. Opravdu není chyba tatínkovi citlivě připomínat reálnost situace a také ho někdy i trochu zklamat tím, že mu nemůžete poskytnout vše podle jeho představ. K roli pacienta patří i pochopení pro pečující, trpělivost a pokora, a je možné, že Váš tatínek bude potřebovat čas a trpělivost od vás, aby tuto svou roli přijal.
Zuzana Vondřichová
