Tatínek po diagnóze nádoru v páteři s metastázemi do kostí přestává jíst a ztrácí se. Jak mu pomoci?

Odpověď na dotaz ze dne 17. dubna 2022 zobrazit původní dotaz
Přeji pěkný den mám tatínka který nám přestal chodit že dne na den objevili mu nador na na páteří a následně metastaze v koště h 2 měsíce strávil v nemocnici co dojel domu byl v celkem dobře kondici ale teď s postupem času slábne ztrácí se. Prosím vás je nejaka možnost mu pomoc? Nechce. Moc jist na maso jen když se podívá ho natahuje a z raci. Mám o něj stra h. Chci mu pomoci ale nevím jak. Prosím poradíte mi jak taťkovi pomoc? Děkuji vám moc.
Miroslava kalodova
Vašemu tatínkovi zjistili lékaři nádor v oblasti páteře s metastázami do dalších kostí. Píšete, že tatínek nemá chuť k jídlu, slábne, objevují se nevolnosti a zvracení. Ptáte se, jak můžete tatínkovi pomoci.

Milá paní Kalodová,

nechutenství, hubnutí a únava jsou velmi častými příznaky pokročilého nádorového onemocnění. Zkušenost máme takovou, že rozhodně není dobré nemocného do jídla nutit. Šikovnější bývá respektovat přání a toleranci nemocného. Snažit se najít, co mu alespoň trochu chutná, a nechat na něm, kolik může sníst, aby mu po jídle nebylo špatně. Vůbec to nemusí být maso, můžete zkusit mléčné výrobky (jogurt, tvaroh, pacholík), polévku, ovocné přesnídávky či kompot. Často udělá nemocným dobře například pár lžiček zmrzliny, která hezky sklouzne do krku a osvěží. Nebo zkusit nabídnout tatínkovi energeticky bohatší nápoje, jako je třeba cola nebo pivo. Vyrábějí se i speciální nutriční přípravky s vysokým obsahem bílkovin, buď ve formě drinku, nebo pudinku s různou příchutí, ale musíte zkusit, zda je tatínek snese. Většinou chutnají lépe vychlazené a jsou určené spíš k průběžnému usrkávání během dne než k rychlému vypití, aby po nich nebylo nemocnému těžko. Ale je zcela normální, že nemocný jí v průběhu nemoci méně a méně a na konci života už nepotřebuje jíst vůbec.

To samé jako s jídlem platí i pro celkový režim. I tady je třeba vše maximálně přizpůsobit změnám tatínkova zdravotního stavu, jeho potřebám a možnostem. Bývá vhodné zapůjčit pomůcky, které mohou trochu ušetřit síly pacientovi i pečujícím např. polohovací postel s antidekubitální matrací, WC křeslo, vozík a podobně.

Určitě je také dobré se poradit s lékaři, jakou medikaci můžete použít, pokud by tatínka trápily bolesti, co na nevolnosti atd. S tím Vám může pomoci tatínkův praktický lékař nebo lékař některého z mobilních hospiců, pokud ve Vašem okolí nějaký máte. Tým mobilního hospice může být oporou i pro Vás, abyste se měli na koho obrátit, kdykoliv by se dělo něco nečekaného a nemuseli jste tatínka posílat znovu do nemocnice.

Většina nemocných je totiž v závěru života radši doma s rodinou než ve zdravotnickém zařízení. Myslím, že pro tatínka děláte mnoho už právě tím, že se o něho doma staráte, že není na svou nemoc a trápení s ní spojené sám. Myslím na Vás a přeji, abyste náročnou situaci zvládli, co nejlépe.

S úctou

MUDr. Kateřina Menčíková