Tatínek má rakovinu prsu, nemoc ho mění, přináší komplikace. Jak dlouho ještě může trpět?
Dobrý den. Už párkrát jsem vám psala o rady ohledně mého nemocného Tatínka (55let) Léčil se s karcinomem Prsa, byl na operaci a následovalo ozařování a chemoterapie. Po třech letech mu zjistili metastáze kostí. Po opakovaném ozařování má stenozu jícnu zúžení na 2mm,nyni úplne nepruchodny jicen, šílený úbytek váhy (z původní váhy 80kg na 48/52kg váha kolísá, někdy víc někdy má min, ale v tomhle rozmezí) několik balonkovych dilatací -neúspěšných. Nyní má 4.-5.měsíc vývod z žaludku PEG. Lékaři mu dávali 2 měsíce života maximálně a Tatínek je tady naštěstí další 6. Je to náš bojovník. Nyní byl na nukleární medicíně - z které vím díky vašemu překladu nedávno, že má metastáze rozsete úplně v celé kostre. Jezdí k němu sestra s charity 3x týdne na prevaz a kontrolu PEGu. Tatínkovi se okolo hadičky tvoří malé vředy, které byl už 2x odstranit na chirurgii. Doktor řekl že tělo nesnáší dobře PEG. Ale nic se dal neděje nikdo s ním nic nedělá. Dále má nové úplně vypoukle bricho jinak je celý jako kost a kůže ale to břicho upne vypoukle. Může to být vážné? Taky mu z okolí vytéká tekutina ven, s tím jsme byli na gastru pred dvěma dny. Doktor to zkontroloval a upravil hadicku. Jenže tatínkovi to občas pořád teče. Ale nechce nikam jet ze strachu že zůstane v nemocnici. Protože doktor řekl že by tam musel a podávali by mu výživu asi jinak. Často zvrací hleny dáví se denně. Špatně se mu dýchá. Občas i smrka krev. A má šíleně natekle nohy od kotníku dolů a nafialovelou barvu. Stále ledové nohy ruce a horká hlava. Někdy má zvýšenou teplotu někdy ne. Má strašne bolesti celého těla -po krevních testech měl prej špatnou krev tak změnili léky. Dali oxykodon. Morfium na bolest mu nikdo nechce dát.
Není to ležící pacient. Stále se snaží chodit po bytě, ale pohybuje se velmi pomalu a nejiste. Mám o něj strach. Bohužel je na mě a vsechny až zlý a hrubý a za pár hodin zase milující táta. Často se ptá proc už neumre, když to nebude nikdy lepší. Nechce se mu ráno vstát protože ví že bude trpět. Prosím vás, jak dlouho se takhle může ještě trápit? Proč mu nikdo nepomůže když trpí.? Jak dlouho může takhle žít když mu dávali 2 měsíce života? Jaká je jeho momentálně jeho prognóza? Co bude dál? Nikdo mi neodpoví, prosím vás o upřímne odpovědi. Miluju svého Tatínka z celého srdce. Starám se o něj a zvládám mu pomáhat i když mám dvě malé děti. Pomáhá i babička a moje sestra, která má malé dítě. Neumím ale snášet dobře jeho utrpení. Nenávidím tu bezmoc. Mám neustále strach ze už je tady opravdu konec, ale nadruho stranu tomu nevěřím, když podle lékařů už měl být mrtvý. Bohužel ale pro něj, by to bylo vyzvobozeni. Je to statečný člověk, zažil už moc utrpení a bolesti.,ale už to nezvládá.
Omlouvám se vám za dlouhý a asi vyčerpávající dotaz, ale prosím vás za celou svoji rodinu... O odpovědi na vše zcela upřímne.
Děkuji. S pozdravem Markéta
Vážená Markéto,
podle toho, co popisujete, se tatínkův život skutečně chýlí ke konci. V tomto období může PEG jeho utrpení nepochybně zhoršovat a také prodlužovat. Je zcela na místě uvažovat o zmenšování porcí výživy. Pokud by tatínek PEG neměl, určitě by netrpěl hlady. Je také zcela v pořádku umělou výživu ukončit úplně a ponechat jen tekutiny. V této fázi nemoci pacienti nemívají vůbec hlad a do jídla se obvykle velmi nutí, což vyvolává nevolnosti, zhoršuje často otoky z přemíry tekutin a nemocné i jejich blízké stresuje. PEG situaci vlastně v této fázi komplikuje, protože je přeci tak jednoduché umělou stravu do pacienta dostat. Pokročilé onemocnění samo o sobě vede k tomu, že tělo není schopno podávané živiny zpracovat. Nemocní tedy hubnou ne z hladu a nedostatku stravy, ale do značné míry právě pokročilostí nemoci samotné. Výtok z okolí není nic ohrožujícího, je to jen velmi nepříjemné. Snížením podávané umělé výživy výtok může zmírnit.
Nepíšete, jaké jsou ve vašem okolí možnosti domácí hospicové péče — domnívám se, že konzultace s lékařem specialistou by byla zcela na místě. To, že je tatínek v jednu chvíli velmi rozzlobený a jeho zloba směřuje na vás, je velmi časté. Nemocní se sice zlobí na celou situaci, ale ti nejbližší jsou prostě nejblíž, a tak tu zlobu prostě „schytají“. Tatínek to určitě nemyslí na vás, ale evidentně mu je zle. Myslím, že by lékař specialista byl schopen naordinovat léky, které by jeho obtížím mohly ulevit. Pokud je schopen chůze, možná by bylo schůdné i dopravit jej do ambulance paliativní medicíny a konzultaci provést tam. Můžete kontaktovat i naši ambulanci, i po telefonu lze řadu věcí vyřešit.
Píšete o bezmoci, ale já jsem přesvědčená, že bez vás, bez toho všeho drobného denodenního by tu tatínek nebyl. Pomáhat můžeme mnoha různými způsoby. A i když nemoc nelze vyléčit, můžeme nemocného podporovat jinak. Třeba tím, že jej vyslechneme a vydržíme jeho strasti společně.
Přeji vám hodně sil a tatínkovi úlevu v jeho trápení.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
