Tatínek má diagnostikovaný adenokarciom, jaká je možnost uzdravení?

Odpověď na dotaz ze dne 13. prosince 2019 zobrazit původní dotaz
Dobrý den pane doktore chtela bych se zeptat na otázku týkající se zdravotního stavu svého tatínka? Před rokem mu diagnostikovali nsclc I.dx adenokarcinom T3N3MO dolní lalok pravé s okolní karcinosou chtěla bych vědět jaká je možnost na uzdravení nebo kolik času má předem děkuji za odpověď Dušková.
Kateřina

Milá Kateřino,

Váš tatínek má pokročilý nádor plic a vy se ptáte, zda je možné, aby se úplně vyléčil, a pokud ne, jaká je předpokládaná časová prognóza.

O vyléčitelnosti či nevyléčitelnosti nádorových onemocnění většinou rozhoduje to, nakolik je onemocnění pokročilé v době diagnózy. Pokud nádor neprorůstá do okolí a nepostihuje přilehlé mízní uzliny či vzdálené orgány, je možné ho celý operačně odstranit a tím onemocnění zcela vyléčit. Pokud nádor prorůstá do okolí nebo do cév, kterými se šíří do okolních uzlin a orgánů, úplné vyléčení už většinou možné není. Cílem léčby v takovém případě je zastavit nebo alespoň zpomalit růst nádoru, většinou kombinací chemoterapie a ozařování, někdy též chirurgickým výkonen. Pokud se nádorový růst podaří zastavit, nastává období takzvané “remise”, kdy nádor v těle zůstává, ale neroste a nemocného neobtěžuje. Toto období může trvat i několik let. Pokud se růst nádoru nedaří léčbou zcela zastavit, nádor nemocnému dlouhodobě ubírá síly a dříve nebo později nastane chvíle, kdy další onkologická léčba je pro vyčerpaného nemocného již příliš náročná. V takové chvíli už léčba nepřináší mnoho užitku a je na místě jí ukončit. Cílem další péče je léčba obtíží, které pokročilé onemocnění přináší, podpora nemocného a jeho blízkých a příprava na závěr života na základě preferencí a hodnot nemocného.

Odhadovat časovou prognózu není jednoduché, protože v tom hraje roli celá řada individuálních faktorů toho kterého nemocného. Ze statistik vyplývá, že asi 60 % pacientů s plicním nádorem v podobném stádiu jako má váš tatínek, zemře během prvního roku po stanovení diagnózy. Pěti let od diagnózy se dožije pouze 6 % pacientů.

Z informací o nemoci vašeho tatínka, které uvádíte, vyplývá, že jeho onemocnění je ve stádiu, kdy se nemoc již nedá vyléčit. Další průběh onemocnění pak bude záležet jednak na tom, jak bude nádor reagovat na léčbu a jak tuto léčbu bude váš tatínek snášet, a jednak na tom, jaká má další přidružená onemocnění jako je například cukrovka, onemocnění srdce a další, a také v jaké je celkové kondici. Postupný úbytek sil, nechutenství a úbytek tělesné hmotnosti je běžným průvodním jevem tohoto onemocnění a dietní opatření to mohou ovlivnit jen ve velmi omezené míře. Jak nemoc postupuje, mohou se objevit dechové obtíže či bolesti, ale dnešní medicína dokáže tyto obtíže úspěšně tišit. V posledních týdnech života je sil už tak málo, že nemocný není schopen chůze a je upoutaný na lůžko.

Často se setkáváme s otázkou, nakolik je dobré s nemocnými o jejich závažné nemoci mluvit. Řada příbuzných a I část lékařů se domnívá, že rozhovory o nepříznivém vývoji onemocnění vezmou nemocným naději a boj s nemocí vzdají. Z naší zkušenosi ale spíše dochází k tomu, že nemocní sami nejlépe cítí, jak jim ubývají síly a vzbuzuje to v nich obavy. A pokud nemají s kým o těcho obavách mluvit, zůstavájí na ně sami. Pokud se váš tatínek na časovou prognózu přímo ptá, je dobré zeptat se přímo ošetřujícího onkologa,který by měl být schopen odpovědět, zda je prognóza v řádu týdnů, měsíců nebo let.

Přeji vám hodně sil v této nelehké situaci.

S pozdravem

Adam Houska