Sestře zemřel manžel, musí v dědickém řízení vypořádat jeho syna. Může se syn odvolat? Jaké jsou lhůty?

Odpověď na dotaz ze dne 24. dubna 2021 zobrazit původní dotaz
Dobrý den. Mám dotaz na dědické řízení. Mám nemocnou sestru, které zemřel manžel. Nyní se musí vypořádat v dědickém řízení se synem zemřelého manžela, kterého měl z předchozího manželství. V podstatě se neznají, viděla ho asi jen 2x v životě, on sám se o svého otce nijak nikdy nezajímal. Mimo jiné ho chtěl otec vydědit, ale již to bohužel nestihl zajistit. Nyní se chystá druhé sezení ohledně vypořádání majetku. Vlastnili spolu byt (který nabyl před manželstvím se sestrou v rámci fin. vypořádání se svou bývalou manželkou v rozvodovém řízení), který sestra chce samozřejmě dále využívat a syna svého manžela by chtěla vyplatit. Syn využívá jako zastupující osobu u notáře svojí tetu, která zdá se nesouhlasí s předběžnou dohodou ohledně vypořádání z prvního řízení. Téměř sestře vyhrožuje problémy, pokud se nedohodnou na vyšší částce, kterou by měla sestra vyplatit dědici - synovi manžela. Můj dotaz spočívá v tom, zda je možné, že pokud se nedohodnou a notář rozhodne dle zákona, obě strany toto rozhodnutí podepíšou a tím by se dědické řízení ukončilo - může dědic - syn ještě toto rozhodnutí nějak napadnout, nebo je to pravomocné a bez možnosti odvolání? A mám ještě jeden dotaz - je nějaká zákonná lhůta, kdy musí sestra uhradit dědický podíl formou vyplacení dědici? Jsou vůbec nějaké termíny, nebo si ten dotyčný může termín sám určit? Já jen abychom věděly, kolik času budeme mít na sehnání prostředků na vyplacení..... Děkuji, snad je můj dotaz alespoň trochu srozumitelný. Přeji Vám krásný den. Alexim
Alexim

Dobrý den,

rozhodnutí notáře jako soudního komisaře je rozhodnutím první instance a obecně jej lze napadnou odvoláním. Je tedy možné, že pokud se sestra s tetou nedohodnou a některý z dědiců nebude s rozhodnutím souhlasit, bude se bránit podáním odvolání. Pokud se však dědici dohodnou a notář schválí jejich dohodu, vzdávají se dědici zpravidla práva na podání odvolání, neboť vzhledem k dohodě nemají pro podání odvolání důvod.

Lhůta k vyplacení druhého dědice se může lišit, zpravidla to však bude v řádech dnů (např. 7 dnů od právní moci rozhodnutí). Je tedy vhodné, aby finance na případné vyplacení měl dědic k dispozici již před tím, než přistoupí na dohodu. Rozhodnutí notáře, není-li podáno odvolání, nabývá právní moci a vykonatelnosti. Tím se stává možným titulem pro zahájení vykonávacího, resp. exekučního řízení. Doporučovala bych tedy podmínky případné dohody důkladně zvážit před tím, než bude uzavřena a schválena notářem.

Pro úplnost si ještě dovolím doplnit, že pokud vnímáte tlak ze strany tety, pokud si nejste jisté, zda jsou podmínky potenciální dohody oboustranně výhodné, doporučovala bych situaci konzultovat s advokátem, případně se jím nechat v dědickém řízení zastoupit. Pomůže vám lépe se v situaci zorientovat a poradí vám, zda na dohodu přistoupit nebo zda zvolit jiný postup.

S pozdravem

Barbora Vráblová