Před měsícem nečekaně zemřel tatínek, maminka si mnohé vyčítá. Jak jí mohu pomoci?

Odpověď na dotaz ze dne 22. 1. 2021 zobrazit původní dotaz

Dobrý den, před měsícem mi náhle a nečekaně zemřel tatínek, náš dědeček. Maminka (70) si vyčítá, že ho během obtíží neposlala k lékaři a jen zkoušeli samoléčbu, která zabírala. Odmítá kontaktovat psychologa, který by jí mohl pomoci v jejích návalech beznaděje a zoufalství. Hrozně moc ráda bych jí pomohla od pocitů viny.

Na tátu byla hodně fixovaná. Mnoho činností bylo vázaných právě na něj. Staral se takřka o vše. Nyní je to velké vzduchoprázdno velkou starostí pro nás všechny, hledáme způsob, jak se postavit na vlastní nohy. Ráda bych jí tátu nahradila a převzala jeho funkci na sebe. Ale znamenalo by to odstavit svou rodinu a práci na druhou kolej. Naše obydlí bohužel nemá dostatečné prostory, abych si maminku vzala k sobě domů. Vypadá to, že to ani nechce, chce zůstat doma, ale cítím, jak se doma o samotě trápí, a s tím se neumím poprat zase já. Navíc v dnešní covidové době se necítí bezpečně vyjít do společnosti a ani k tomu není moc příležitostí. V okruhu známých nemá takřka nikoho, kdo by jí mohl být parťákem a silnou motivací, že se dá žít plnohodnotný život i jinak než s ním. O seznámení s novými aktivními lidmi v podobné situaci nemá zájem. Vím, že mnoho věcí se časem může změnit, ale hledám způsob, jak jí co nejvíce pomoci. Sama prožívám velký zármutek, cítím úzkost a nemohu spát, stále slyším a cítím beznaděj, jak mi ve svém zoufalství nešťastnou zprávu volala. Celou situaci mi ulehčuje jen má rodina a povinnosti.

Koukala jsem i na váš Podvečerní klub, který je bohužel momentálně zavřený. Ale až se otevře, jak jí namotivovat, aby zkusila na schůzku jít. Nechci na ní tlačit, jen jí pomoci nebýt ve své bolesti sama a přestat se sebeobviňovat. Nebát se vyhledat psychoterapeuta, který by jí pomohl projít naší velkou ztátou.

Děkuji! Hedvika

Hedvika

Dobrý den,

chápu, že je pro Vás těžké sledovat, jak se maminka trápí. Zároveň píšete, že maminka nechce pryč ze svého domova ani nevyhledává moc společnost. Může to být tak, že maminka prožívá své truchlení právě takto a je to pro ni to nejlepší. V krátké době po úmrtí (což měsíc je) může být jakékoliv rozptylování pozornosti pro pozůstalého rušivé až škodlivé. Pozůstalá manželka může po dlouhé době soužití se svým mužem potřebovat klid, zvykání v bytě na žití bez něj, tiché loučení, uspořádávání myšlenek. Na venek to je velmi smutné, ale může to být také hodně důležité. Jestliže spolu rodiče žili dlouho a tatínek byl výrazný člověk, může mamince nějakou dobu trvat, než vstřebá život bez něho. Možná ho zatím ani nepotřebuje nahradit. Mamince může chybět tatínek jako člověk a ne kdokoliv, kdo převezme jeho roli.

Doporučuji Vám, abyste se maminky spíš ptala, co potřebuje, než za ni vyhledávala řešení. Váš zájem a otevřenost ke způsobu, jak maminka bude chtít nyní svůj čas trávit, by jí mohl pomoci. Zkuste s ní být opakovaně v kontaktu, aniž byste hned nabízela aktivity. Můžete se jí ptát na její pocity a potřeby, mluvit o těch svých — i třeba o tom, že o ni máte starost a potřebujete od ní vědět, jak je to pro ni nyní nejvhodnější.

Maminka jistě může psychologa vyhledat, ale asi je dobré nechat jí volbu. Kdyby jí bylo těžko, můžete jí zatím nabídnout kontakt telefonický do poradny Cesty domů nebo může volat na některou z krizových linek pro dospělé. Cílem je, aby si maminka mohla sama určit, jaký druh pomoci využije.

Moje doporučení pro Vás mohou být možná příliš zdrženlivá. Vycházím z toho, že mnohdy je větší pomoc respektovat tempo a způsob truchlícího než aktivní tlak na rychlé zlepšení. Pokud by Vám připadalo, že je ale situace komplikovanější a hrozí nějaké nebezpečí, je jistě zcela namístě vyhledat další odbornou pomoc.

Zuzana Vondřichová

Dotaz zodpovídá

PhDr. Zuzana Vondřichová, PhD.

PhDr. Zuzana Vondřichová, PhD.

psychoterapeutka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz