Otec zemřel, s matkou měli společný účet. Jak se dělí společný majetek? A co když po smrti začnou vznikat dluhy?

Odpověď na dotaz ze dne 17. května 2021 zobrazit původní dotaz
Zdravím. Jsem zásadně proti nelogické legislativě v případě úmrtí rodinného příslušníka. Zemřel otec s nímž matka žila 53let. Všechny úspory mají uloženy na společném účtě, leč legislativa neumožňuje vést účet na 2 osoby, byť jsou manžely, stejně tak je to s vozidly, nemovitostmi, atd. Vždy musí být jeden vlastník a druhý jen spoluvlastník, disponent, uživatel, atd. V případě rozvodu by vše nabyté ve společném manželství bylo napůl, v případě smrti je náhle jen a pouze jeden vlastník, přestože všechen majetek nabyli v manželství? Jak k tomu přijde, manžel, manželka, když náhle přijdou nejen o svou nejdražší polovičku, ale též společné vlastnictví majetku, byť bylo získáno ve společném manželství, neboť díky na hlavu postavené legislativě okamžikem úmrtí přijdou o vše!? Jak se odhaduje společný majetek, úspory a vše, čehož byli do úmrtí vlastníky oba manželé a náhle je jím jen zemřelý? Také se vše odhaduje, respektive dělí se majetek (odhad) polovinou, je-li prokazatelně získán v době manželství? Jak je to s nemovitostmi, které byli prokazatelně darovány v době obou žijících manželů třetí osobě, smlouvy jsou datovány a ověřeny v době života, jen nedošlo v katastru k přepisu vlastníka? Ale co se týká dědictví, je zákonem stanoveno, že musím poskytnout notářce požadovaný odhad soupisu majetku a lhůta? Co se stane, když po smrti začnou vznikat dluhy na pojistném, nájemném, vznikne škoda na vozidle apod., je-li vlastník již po smrti? Jak ta chytrá legislativa zajišťuje tyto věci? Děkuji.
Martin

Dobrý den,

pokud jde o rozdělení společného jmění manželů v případě úmrtí, stojí právní úprava na stejných pravidlech jako v případech, kdy se společné jmění rozděluje po rozvodu. V rámci dědického řízení tedy notář nejprve vypořádá společné jmění manželů, a teprve následně se část společného jmění dělí jako pozůstalost mezi dědice.

Pokud jde o převod vlastnického práva k nemovitosti, pokud manželé před smrtí jednoho z nich nemovitost darovali třetí osobě a byl podán návrh na vklad vlastnického práva v katastru nemovitostí, katastr vklad provede, aniž by zjišťoval nástupnictví v dědickém řízení.

Lhůta pro soupis majetku zákonem stanovena není. Notář jako soudní komisař však může stanovit lhůty pro určité procesní úkony ze strany dědiců jako účastníků řízení, aby zajistil řádný průběh dědického řízení. Pokud dědici nebudou s notářem spolupracovat, může pak z tohoto důvodu docházet k průtahům v řízení.

Platby pojistného, nájemného a dalších mohou být prováděny v průběhu dědického řízení, pokud je zřejmé, na koho přejde daný majetek nebo související dluhy. Notář může také schválit samostatné nakládání s určitou částí pozůstalosti, pokud je zřejmé, že právě tato část pozůstalosti připadne určitému dědici. Pokud rozdělení pozůstalosti zřejmé není, jsou dědici zavázáni k úhradě dluhů společně a nerozdílně.

Pokud byste potřeboval řešit konkrétní situaci a poradit se o vhodném postupu, doporučovala bych konzultaci s advokátem. Při podrobné znalosti konkrétních okolností bude lépe schopen poradit nejvhodnější postup.

S pozdravem

Barbora Vráblová