Otec zanechal závěť, ve které vyjadřuje přání jak jednat. Je toto přání závazné?

Odpověď na dotaz ze dne 9. prosince 2020 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, Rád bych se zeptal ohledně právě probíhajícího dědického řízení, kdy zůstavitel po sobě zanechal závěť. Jako dědici jsme zůstali já (syn) a manželka, jedná se pouze o byt. V závěti je napsáno: "Pořizovatel povolává dědicem svou manželku---, s tím, že vyjadřuje přání, aby manželka tento podíl po vyřízení pozůstalosti prodala, a poté darovala 1/2 čistého výtěžku jeho synovi(mně)." A mně trochu děsí to"vyjadřuje přání". Myslíte, že je zde možnost, že by nevyhověla jeho přání a já nedostal nic? Nebo je nutno držet se přesně podle závěti? Moc děkuji.
David

Dobrý den,

velmi podobnou situaci v minulosti řešil Nejvyšší soud. Konkrétně se zabýval otázkou, jestli formulace „přeji si, aby“ uvedená v závěti zůstavitele je právně závazným a vynutitelným stanovením povinnosti dědici ze závěti. Nejvyšší soud v rozhodnutí uvedl:
„Z použité formulace přeji si, aby lze za pomoci jazykového výkladu slov projevenou vůli zůstavitelky interpretovat pouze tak, že zůstavitelka ponechala na rozhodnutí univerzální dědičky (žalobkyně), zda její přání bude respektovat či nikoliv. V právní teorii i soudní praxi není pochyb o tom, že přání zůstavitele, jak má být pohřben, jak se má dědic starat o hrob a dbát o jeho pietu apod., která pořizovatelé často v posledních pořízeních uvádějí, nevyvolávají žádné právní účinky a dědice zavazují pouze morálně. Stejně je třeba pohlížet na přání zůstavitele vyslovené v závěti, aby dědic vyplatil jiné osobě určitý peněžitý obnos (bez ohledu na to, zda se tato částka v dědictví nachází či nikoliv). Přání či prosba má z hlediska teoreticko právního vždy povahu morálního závazku, který není právně závazný a jeho splnění nelze vynutit.“

Z uvedeného rozhodnutí tedy vyplývá, že přání v závěti může a nemusí být manželkou respektováno. Pokud by došlo na situaci, že by Váš nárok na vyplacení poloviny z výtěžku z prodeje byl zpochybněn, doporučovala bych Vám obrátit se na advokáta, aby Vám poradil s dalším postupem.

Pro úplnost ještě uvádím, že i pokud by byl zpochybněn uvedený nárok na polovinu peněz z prodeje bytu, zůstává Vám zachován tzv. povinný díl, tedy díl z pozůstalosti náležející dětem jako nepominutelným dědicům. Podle zákona platí, že jako dospělý nepominutelný dědic máte nárok alespoň na jednu čtvrtinu toho, co byste nabyl z pozůstalosti podle zákonné dědické posloupnosti. Jinými slovy, jako dědic první dědické třídy byste měl nabýt polovinu pozůstalosti. V současné situaci, kdy je sepsána závěť, se Vám musí dostat alespoň čtvrtina z této poloviny, tedy osmina z pozůstalosti.

S pozdravem

JUDr. Barbora Vráblová