Otec převedl v závěti část majetku na svou manželku, zbytek majetku není v závěti řešen. Vynechal tak z dědictví své syny? Může manželka disponovat s účtem?

Dobrý den a moc prosím o radu. Otec, má dva zletilé syny a novou manželku cizinku. Spolu měli ve SJM bytovou jednotku. On na ní závětí převedl svůj podíl a rovněž uvedl, že ona zdědí všechny automobily, které on před smrtí vlastnil. Je tedy pravda, že tou částečnou závětí vynechal své dva syny? Jinak má další majetek rodinný dům a finanční prostředky asi bez závěti. A může jeho manželka vybírat finanční prostředky z účtu po jeho smrti. Moc děkuji za případnou odpověď.

Shrnutí dotazu

Dobrý den a moc prosím o radu. Otec, má dva zletilé syny a novou manželku cizinku. Spolu měli ve SJM bytovou jednotku. On na ní závětí převedl svůj podíl a rovněž uvedl, že ona zdědí všechny automobily, které on před smrtí vlastnil. Je tedy pravda, že tou částečnou závětí vynechal své dva syny? Jinak má další majetek rodinný dům a finanční prostředky asi bez závěti. A může jeho manželka vybírat finanční prostředky z účtu po jeho smrti. Moc děkuji za případnou odpověď.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

zůstavitel má možnost pořídit závětí o části pozůstalosti a zbývající část nechat bez zmínky v závěti, aby se tato část dědila podle zákonné dědické posloupnosti. To, že jsou děti zůstavitele opomenuti v závěti, je v souladu se zákonem, pokud se jim dostane tzv. povinného dílu ze zbývající části pozůstalosti, které se závěť netýká. Pokud tedy zůstavitel pořídil závětí o bytě a autech a ty zůstavil své manželce a synové budou dědit podíl na zbývající části pozůstalosti, tedy na rodinném domě a penězích na účtu, je to s největší pravděpodobností naprosto v pořádku.

Jiná situace by byla, pokud by bylo závětí vše zůstaveno manželce a synové byli v závěti zcela opomenuti. Pak by bylo třeba vypořádat jejich nárok na zmiňovaný povinný díl, který odpovídá alespoň jedné čtvrtině dědického podílu, kterého by se jim dostalo, pokud by se dědilo podle zákonné dědické posloupnosti.

Pokud jde o přístup k účtu, banka neumožňuje dispozice s penězi zůstavitele, a to zpravidla od okamžiku, kdy je jí doručeno usnesení soudu o zahájení dědického řízení. Pokud má manželka dispoziční právo k účtu, pak s penězi bude moci i nadále nakládat, zejména pokud jsou prostředky na účtu alespoň z části její, resp. součástí společného jmění manželů. Důležité je to, že pro vypořádání společného jmění manželů po smrti jednoho z manželů a rozdělení pozůstalosti mezi dědice je relevantní zůstatek na účtu ke dni úmrtí zůstavitele. Pokud by tedy manželka např. vybrala všechny peníze z účtu, včetně peněz, které nejsou její, byl by tento výběr zohledněn při dělení pozůstalosti.

Pokud by synové zůstavitele měli jakékoliv pochybnosti o tom, že se jim z pozůstalosti dostane to, co jim náleží, doporučuji, aby se ptali notáře pověřeného vedením dědického řízení, případně aby věc konzultovali s advokátem.

S pozdravem

Barbora Vráblová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843