Otec mých dětí se s dětmi nestýkal, měl nějaké dluhy a exekuce. Budou mít děti po zemřelém otci nárok na sirotčí důchod? Mohou jeho dluhy přejít na děti v rámci dědického řízení?

Dobrý den,

píšete, že otec dětí byl v minulosti několik let zaměstnán a z tohoto zaměstnání byly řádně hrazeny odvody zdravotního a sociálního pojištění. Měla by tak být splněna podmínka účasti zemřelého na důchodovém pojištění alespoň dva roky v uplynulých dvaceti letech, a Vaše děti by tudíž na výplatu sirotčího důchodu měly mít nárok. Případné exekuce či dluhy zemřelého nemají na přiznání a výplatu sirotčího důchodu vliv.

Žádost o sirotčí důchod se podává na příslušné pobočce České správy sociálního zabezpečení dle místa trvalého bydliště Vašich synů. Pro podání žádosti budete potřebovat předložit rodné listy synů, v případě staršího syna studujícího na střední škole i potvrzení o studiu. Pro výplatu důchodů na účet byste dále měla vyplnit a nechat bankou potvrdit Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice.

Zároveň byste k žádosti měla doložit i dokumenty potvrzující účast Vašeho bývalého manžela na důchodovém pojištění, jako je potvrzení o délce studia či o délce vojenské služby. Uvádíte, že vzhledem k tomu, že jste s otcem Vašich dětí nebyli v kontaktu, pro Vás bude obtížné tyto dokumenty získat. Předpokládám, že alespoň část potřebných informací by ČSSZ měla být schopna sama dohledat a případně Vás nasměrovat, jak a kde potřebné dokumenty získáte. Další dotazy Vám proto doporučuji konzultovat přímo s příslušnou pobočkou ČSSZ, u které budete žádost o sirotčí důchody podávat.

Otázka přechodu dluhu na nezletilé děti bude záležet na individuálních okolnostech případu. Pokusím se odpovědět alespoň v obecné rovině, protože konkrétní informace k Vaší situaci neznám.

Pozůstalost tvoří nejen majetek, ale i dluhy zůstavitele (zesnulého otce dětí). Pozůstalost pak přechází na dědice, kterými by v tomto případě měli být mj. i přímí potomci – tj. děti zůstavitele. Teoreticky se může stát, že na Vaše syny tedy dluhy jejich otce přejdou, pokud by přijali dědictví. Aby tomu bylo zabráněno, lze využít několika možností.

První je tzv. přijetí dědictví s výhradou soupisu. Je to mírnější řešení než odmítnutí dědictví, které popíši níže. Výhrada soupisu v podstatě znamená, že dědic bude odpovídat za dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. V nejhorším případě se Vašim synům může stát to, že nezdědí nic. I kdyby ale dluhy nebyly uspokojeny, Vašich synů se to nijak nedotkne. Právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným vůči soudu v dědickém řízení. Toto prohlášení lze učinit buď ústně před soudem, anebo jej v písemné formě soudu zaslat. Lhůta pro uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti je měsíc ode dne, kdy soud dědice o tomto právu vyrozuměl.

Pokud by bylo téměř jisté, že dluhy přesahují cenu pozůstalosti, lze dědictví odmítnout. Během dědického řízení, které je zahajováno po smrti zůstavitele, musí notář dědice upozornit na možnost odmítnout dědictví. Samotné odmítnutí se činí výslovným prohlášením vůči soudu, nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice o jeho právu odmítnout dědictví vyrozuměl.

Na tomto místě je podstatné zdůraznit, že v případě nezletilého dědice za něj úkony činí zákonný zástupce. Při závažnějších rozhodnutích, která dědice do větší míry ovlivňují, je zapotřebí tento úkon (odmítnutí dědictví apod.) činit se souhlasem opatrovnického soudu. V případě střetu zájmů mezi dětmi a zákonným zástupcem soud jmenuje kolizního opatrovníka. S tímto i s výše uvedenými postupy Vám poradí notář, který vede dědické řízení po zesnulém. Doporučuji proto dotazy směřovat na něj.

S pozdravem

Barbora Steinlauf