Neprofesionální chování v nemocnici a pohřební služby
Dobrý den, Katko,
úmrtí blízkého člověka je velmi těžká, bolestná a smutná záležitost, zvláště pak, když zemře v nemocnici. Soucítím s Vámi… Bohužel, nemocnice je místo, kde se zdravotnický personál zaměřuje na léčbu člověka, ale na umírání zde nejsou příliš dobře zařízeni. Tím ovšem nechci omlouvat případné neprofesionální chování sester.
Co se týče pohřební služby, tam jde, podle toho co píšete, o porušení smlouvy. Pokud jste si při sjednávání pohřbu objednali rakev bez zdobení a živé květiny, je chybou, že tomu pohřební služba nedostála. V dokladu o zaplacení by mělo být dohledatelné, jaké služby jste si objednali a také zaplatili. Každá položka by tam měla být zvlášť účtovaná a popsaná. I když je to zpětně těžko prokazatelné, měli byste si stěžovat u vedení té pohřební služby a stížnost poslat též na obecní úřad.
Stejně tak k chování zaměstnanců pohřební služby… Není mi známo nic o tom, že by se zemřelým zakrývaly nohy. Pokud se to u této pohřební služby “tak dělá“, na Vaše požádání měli onu fialovou pokrývku odhrnout nebo odstranit. I tento fakt je těžké řešit zpětně, avšak měl by o tom být informován nadřízený a také obecní úřad. V situaci, kdy ztratíme blízkého člověka, jsme oslabeni, neumíme se bránit, jsme snadno zranitelní. Už proto nelze přehlížet případné neetické chování pracovníků v pohřebnictví.
Pro pozůstalé je dobré, pokud mají tu možnost, navštívit nějakou svépomocnou skupinu, kde se setkají s lidmi, kteří jsou v podobné situaci a pod vedením psychologa zde mohou sdílet své prožitky. Lépe se jim pak prochází obdobím truchlení zpět do každodenního života. V Praze tak funguje klub Podvečer, který provozuje Cesta domů, další informace viz zde: klub Podvečer
Přeji Vám hodně sil na Vaší cestě do běžného života… a ať na ní potkáváte lidi, kteří dokáží vzít za ruku, umějí se usmívat, ale i plakat…
Anna Krutská