Nemocná má karcinom prsu, chemoterapii přerušili pro vyčerpání, má metastázy na mozku. Jak pomoci?

Odpověď na dotaz ze dne 13. května 2021 zobrazit původní dotaz
Dobrý den. Chci se zeptat, jak lze dále postupovat při péči o 57 letou nemocnou, která je po chemoterapii ca prsou - léčba byla přerušena pro tělesné vyčerpání. Žádný chirurgický zákrok nebyl proveden. V únoru byly při magnetické rezonanci diagnostikovány metastázy na mozku. Nyní je nemocná častěji unavená, stěžuje si na špatné soustředění, někdy je bez chuti k jídlu. I byla převezena po třech dnech bez jídla na pohotovost - kde podali glukózu a kortikoidy. Je možná ještě účinná léčba na kvalitnější žití? Co hlídat, jak postupovat při péči. Pacientka dlouho onkologickou péči odmítala, než se nádor v prsu zvětšil a rodina ji přemluvila k navštívení lékaře. Jsem blízká příbuzná a chtěla bych ji být nápomocna při zdolávání všech nelehkých projevů. Nevím co může ulehčit, čím pomoci.Pomůže ještě nějaká léčba? Ozařování mozku? Gama nůž? Neurochirurg. operace? Vím, že nelze indikaci určit takto, ale co se obecně může vše zkusit? Moc děkuji za odpověď.
Marta
Vaše příbuzná má pokročilé onkologické onemocnění, rakovinu prsu s metastatickým postižením mozku. Chirurgické řešení pro pokročilost onemocnění nebylo možné a další onkologická léčba byla pro zhoršení stavu ukončena. Nyní vaše příbuzná slábne, je unavená a trpí nechutenstvím. Dostala kortikoidy a infuzi glukózy. Vy se ptáte, jestli je možná léčba, která by jí zlepšila kvalitu života a jak by bylo možné ji pomoct.

Dobrý den, paní Marto,

bohužel léčba ve smyslu ovlivnění dalšího průběhu a šíření nemoci v tomto stádiu nejspíš není možná, pokud nebylo možné chirurgické odstranění původního nádoru či metastázy v mozku. O možnostech léčby rozhoduje ošetřující onkolog, který musí postupovat dle protokolu, který je jasně daný a reflektuje právě pokročilost onemocnění a jeho rozšíření i aktuální stav pacienta. V situaci, kdy není možné léčbou ovlivnit nemoc samotnou, je velmi důležité léčit příznaky, které výrazně zhoršují kvalitu života a přinášejí nemocným trápení. Úplně ideální by bylo obrátit se na ambulanci paliativní péče či mobilní hospic, případně lůžkový hospic, pokud by péče v domácím prostředí z jakéhokoliv důvodu nebyla možná. Bohužel, není možné očekávat, že by šlo vrátit Vaší příbuzné sílu a kondici. Chuť k jídlu někdy zlepší kortikoidy, ale jejich efekt je velmi omezený a krátkodobý, pokud vůbec je tělo schopno na ně reagovat. Kortikoidy nevyřeší příčinu nechutenství, ale dokáží aktivovat rezervy, které jsou bohužel omezené. To, co je nyní důležité, je respektovat, co nemocné tělo dokáže tolerovat a využít ve vlastní prospěch. Je to ten nejtěžší úkol pro příbuzné a pečující. Smířit se s tím, že není možné zvýšit příjem živin či zastavit slábnutí nemocného těla. Chuť k jídlu odpovídá schopnosti nemocné živiny zpracovat. Nechutenství doprovází onkologické onemocnění a je neodstranitelnou součástí závěru života. Bohužel ani umělá výživa nevede v této fázi nemoci ke zlepšení výživy a stavu, protože nemocné tělo nedokáže živiny využít ve vlastní prospěch. Pomoct tedy můžete trpělivostí a respektem k tomu, co Vaše příbuzná ještě dokáže tolerovat. Schopností naslouchat jejím obavám a starostem tak, aby měla pocit bezpečí a cítila, že může o všem, co cítí a prožívá s někým mluvit, i když její situaci není možné změnit a zlepšit. Velmi důležitá však zůstává léčba všech potíží, které zhoršují její komfort a prohlubují její vyčerpanost. Tedy důsledná léčba bolesti, nevolnosti, nespavosti či dalších problémů. V této záležitosti je zapotřebí se obrátit na ošetřujícího onkologa nebo praktického lékaře, či ideálně lékaře paliativní ambulance či hospice.

Moc mě mrzí, že Vám nemůžu napsat nic více optimistického. Přeji Vám hodně sil a trpělivosti, abyste mohla být oporou pro Vaši nemocnou příbuznou.

S úctou

MUDr. Katarína Vlčková