Nárok na pozůstalostní důchody

Odpověď na dotaz ze dne 22. 1. 2013 zobrazit původní dotaz

Prosím o radu: můj známy požaduje pozůstalostní dávky pro sebe své 2 děti 12 a 8 let pozemřelé manželce, která se narodila 20.5.1967 a zemřela 1.1.2013. V době úmrtí nesdílel s manželkou společnou domácnost, rozdílné trvalé bydliště, byli v rozvodovém řízení, děli bydlely s manželkou. Manželka již 4 roky nepracovala, pobírala asi dávky státní sociální podpory + děti finančně podporoval. Bude splněn nárok na pozůstalostní dávky z důvodu neodpracované doby pojištění jeho manželky, do kdy bude mít nárok na tyto dávky a jak a z čeho se tyto vypočítávají? Předložil úmrtní list, OP a kopie RL dětí.
Má nárok na nějaké dávky, když byli v rozvodovém řízení? Může sepsat žádost o vdovský důchod? Nebo jenom žádost dětí o sirotčí důchody pro obě děti? Co musí ještě předložit? A proč potřebuje soc. zabezpečení RL dětí a na kolik dávek eventuálně vznikne nárok?

Mirka
Pozor, tato odpověď je více než 6 měsíců stará a nemusí proto být již aktuální!

Píšete o svém známém, který pro sebe a své děti nárokuje pozůstalostní důchody. Jeho žena zemřela prvního ledna letošního roku, bydleli odděleně, byli v rozvodovém řízení, Váš známý na děti přispíval, ty žily s matkou. Zesnulá manželka čtyři roky nepracovala. Ptáte se, zda bude splněn nárok na pozůstalostní důchody v případě, kdy by zesnulá nesplňovala potřebnou dobu pojištění. Zajímá Vás rovněž, do kdy by na ně měli pozůstalí nárok a jak se důchody vypočítávají. Dále se ptáte, zda lze žádat o vdovecký důchod nebo jen o sirotčí důchody a co je k tomu třeba předložit.

Dobrý den, paní Mirko,

na nárok na vdovecký důchod nemá vliv, jestli manželé sdíleli společnou domácnost, měli různá trvalá bydliště nebo s kým žily děti. Ani to, že probíhalo rozvodové řízení, nemá na nárok vliv, v průběhu rozvodového řízení totiž manželství stále trvá. Co se týká sirotčích důchodů dětí, vůbec nezáleží na tom, zda byli rodiče v rozvodovém řízení nebo už rozvedeni, zde hraje roli pouze skutečnost, že zemřela jejich matka.

Od 1. 1. 2012 má vdovec nárok na vdovecký důchod  po manželce, splnila-li ke dni smrti podmínky pro nárok na starobní důchod dle §31 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění (tzv. předčasný starobní důchod). Stejně je tomu tak, byla-li zesnulá manželka poživatelkou starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod nebo zemřela následkem pracovního úrazu.
Vdovecký důchod náleží pozůstalému po dobu 1 roku od smrti manželky. Po uplynutí této doby náleží dál jen v případě, že pozůstalý splní některou z podmínek uvedených v odkazu výše. Do kdy by měl tedy Váš známý na důchod nárok, závisí na tom, po jakou dobu by splňoval potřebné podmínky.** **

Pro nárok na sirotčí důchod jsou podmínky obdobné.

Zajímá Vás také, jak a z čeho se pozůstalostní důchody vypočítávají.
Vdovecký důchod se skládá ze dvou částí a to ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry nyní činí částku* *2270 Kč měsíčně. Výše procentní výměry tohoto důchodu činí polovinu procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok manželka v době smrti.

Výše sirotčího důchodu (§ 53 zákona o důchodovém pojištění) se také skládá ze dvou složek — ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry je stanovena procentní sazbou a to 9% z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

Nárok na sirotčí důchod vzniká nezaopatřenému dítěti, i tehdy, pokud zemřelý nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, ale získal alespoň polovinu této doby. Délka potřebné doby pojištění se přitom zaokrouhluje na celé dny dolů.

V případě zesnulé ženy Vašeho známého se má věc tak, že u osob starších 38 let je potřebná doba pojištění nejméně 10 let v posledních dvaceti letech. Záleží tedy na tom, zda jeho žena v posledních dvaceti letech hradila alespoň deset let sociální pojištění a to buď prostřednictvím svého zaměstnavatele, nebo sama.

Do potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod lze započítat v oprávněných případech také tzv. náhradní dobu pojištění. Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby započítávají do potřebných let pojištění pro nárok na důchod. A to v případě, že předchozí doba pojištění trvala alespoň jeden rok.

Uvádíte, že manželka Vašeho známého byla evidována čtyři roky na úřadě práce. Do potřebné doby pojištění se jí však započítají nejvýše 3 roky evidence — náhradní doba pojišění. V takovém případě je pro nárok známého na vdovecký důchod potřebné, aby alespoň 7 let v uplynulých 20 letech odváděla pojistné.

Pokud žena Vašeho známého splňovala ke dni úmrtí potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, pak může Váš známý uplatnit nárok na vdovecký důchod i sirotčí důchody pro obě děti.
Žádosti o oba typy pozůstalostních důchodů je třeba podat na příslušné správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště Vašeho známého a jeho dětí. 

K žádosti o vdovecký důchod je třeba občanský průkaz známého, úmrtní list jeho zemřelé manželky, oddací list a důchodový výměr zemřelé.
K podání žádosti o sirotčí důchody pro děti musí Váš známý předložit opět úmrtní list, rodný list každého dítěte (aby si mohla správa ověřit totožnost dětí) a důchodový výměr zemřelé osoby. Doklad o studiu správa vyžaduje až od osiřelého dítěte staršího 15 let.

Jestliže manželka známého ke dni své smrti potřebnou dobu pojištění nesplňovala, má Váš známý možnost  požádat o tzv. zmírnění tvrdosti zákona a prominutí potřebné doby pojištění pro nárok na vdovecký a sirotčí důchody.
Nejprve musí podat žádosti o všechny pozůstalostní důchody. Poté, co od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) obdrží zamítavé rozhodnutí, má právo podat žádost o zmírnění tvrdosti zákona a to písemně formou dopisu. V dopisu je třeba uvést závažné důvody, které jej k podání žádosti vedou. Žádost se podává na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
O vyhovění či zamítnutí žádosti rozhoduje ministr práce a sociálních věcí, lhůty pro vyřízení žádosti nejsou stanoveny, obvykle to trvá půl roku a déle. Domnívám se, že pravděpodobnost vyhovění této žádosti je malá, ovšem známý to může zkusit.

Pro získání zcela konkrétních informací bych Vašemu známému doporučila obrátit se na Call centrum ČSSZ na tel. je 257 062 860. Na www.cssz.cz  nalezne rozpis pracovních hodin Call centra a po sdělení svého rodného čísla a rodných čísel dětí, se může ptát na vše, co by ho v souvislosti s jejich pozůstalostními důchody zajímalo.

S pozdravem

Tereza Bímová

Dotaz zodpovídá

Mgr. Tereza Lepešková

Mgr. Tereza Lepešková

sociální pracovnice a poradce pro pozůstalé, vedoucí internetové poradny

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz