Manželova maminka nechce jíst. Je vhodné ji do jídla nutit?
Dobrý den Pavlo,
Vaše situace není jednoduchá. Je dobře, že hledáte citlivý přístup k mamince Vašeho manžela. Máte naprostou pravdu, že nucení do čehokoliv není dobrou cestou k pomoci. Nejen z psychologického hlediska, kdy nemocný člověk skutečně dělá, co je v jeho silách a přílišný tlak může vyvolat vlastní pocty selhání. Pokud by tělo maminky dokázalo využít jídlo ve vlastní prospěch, tak by jistě měla hlad a i chuť. Nechutenství a až odpor k jídlu bývá známkou toho, že orgány, které mají na starosti zpracování jídla na jednotlivé živiny a jejich využití ke stavbě tělesné hmoty, jsou vyčerpané a metabolismus se zpomaluje. Pokud neposloucháme své nechutenství a snažíme sami sebe překonat, abychom vyhověli svým blízkým, tak to rozhodně nevede ke zlepšení stavu a získání energie, ale naopak k nechutenství, zvracení, hromadění nespotřebovaných živin, únavě a především velké úzkosti. To, že maminka nejí, jistě není její rozmar, ale nutný ústupek, aby se necítila ještě hůř. Tím spíš by potřebovala podporu a pochopení toho, že to má moc těžké, když nemůže jíst a že byste ji rádi pomohli a postarali se o to, co by potřebovala a co je pro ni v tuto chvíli důležité, když to zrovna není strava.
Určitě by bylo vhodné zajít za jejím ošetřujícím, či praktickým lékařem, aby zjednodušil její medikaci a vysadil ty léky, které buď můžou zhoršovat nechutenství, nebo je není dobré užívat při nízkém příjmu stravy. Určitě se dá mnoho léků, či jejich dávek přehodnotit podle aktuálních hodnot tlaku či laboratorních výsledků, anebo podle toho, jestli mamince lék, který užívá, může přinést ve chvílích nechutenství a slabosti nějakou úlevu. Nejsou zázračné léky či přípravky, které by mamince dodaly novou sílu. Pokud v nemocnici nenašli žádnou příčinu nechutenství, která by byla snadno řešitelná, tak nezbývá, než přijmout fakt, že bude maminka jíst stále méně nebo vůbec, protože jí jídlo může přinášet větší zátěž a utrpení, než prospěch.
Co se týká manžela, jste v těžké situaci, protože on sám musí projít procesem smíření, a to někdy vyžaduje hodně času a trpělivosti. Vy mu můžete pomoct tak, že projevíte pochopení k jeho úzkosti ze stavu maminky a ujistíte ho, že je pochopitelné, že chce pro ni udělat to nejlepší a vše, co je v jeho silách. Že se o maminku krásně stará a vše dělá nejlépe, jak dovede a může. Ale někdy se bohužel stane, že život našich blízkých dospěje do bodu, kdy méně je více a tou největší pomocí je pouhá přítomnost a přijetí toho, že i při největší snaze a vůli žít, prostě víc nemůže. Není to chyba ani selhání maminky, je to její realita. Když ji přijmete, uleví se všem. S vědomím, že i když nedokážete stav zvrátit, a její čas s Vámi prodloužit, můžete ovlivnit, jak ho prožije. Jestli s pocitem nepochopení a osamocení, anebo sice smutně z toho, že čas se krátí, ale že každý den a každá hodina může být plna radosti a vděčnosti z prožitého. Nejde tedy o prohru či vítězství v boji o život, ale o podporu, aby ve chvílích, kdy maminka musí nést smutnou realitu, nebyla sama a s pocitem, že vám nedokáže vyhovět.
Přeji Vám hodně sil k podpoře manžela i jeho maminky.
S úctou
MUDr. Katarína Vlčková