Maminku odvezla záchranná služba do nemocnice. Může soud upřednostnit coby opatrovníka advokáta před rodinou? Lze o operaci rozhodovat jen s ním?

Vážení. Prosím Vás o radu. Maminku odvezla rychlá záchranná služba do nemocnice od praktického lékaře, na základě jejího zdravotního stavu, kdy měla týden migrény, přestala jíst a začala většinu dne spát. Mamince vyšetřili mimo jiné na CT hlavu, a provedli nedokončené vyšetření hlavy magnetickou rezonancí ( maminka se při vyšetření hýbala ). Při informování se u vyšetřující lékařky, která maminku přijala k hospitalizaci, bylo mně (dceři) a mému otci (manželovi hospitalizované pacientky ) sděleno, že z vyšetření vyplývá nález krevní sraženiny v mozku a nejspíš nádoru. Maminku lékařka při tomto nechala podepsat souhlas s hospitalizací a informovaný souhlas, kde jsem já vyplnila kontakty na nejbližší rodinné příslušníky, tedy mne, sestru a manžela. Maminka byla spavá, a pravděpodobně,v rámci vyšetření měla v sobě i nějaké medikamenty. S lékařkou ale po oslovení komunikovala a byla schopna se podepsat.Lékařka nám dále sdělila, že je u maminky zvažována operace hlavy. Na základě toho, a s obavou z možného rychlého operativního zákroku na hlavě 70-tileté maminky s vysokým krevním tlakem a s nemocným srdcem, jsme s tatínkem a sestrou sepsali dopis, kde jsme ošetřující lékaře maminky požádali, abychom se mohli vyjadřovat v předstihu, před jakýmkoliv operativním zákrokem v oblasti hlavy maminky, k tomuto, a že žádáme před jakýmkoliv takovým zákrokem o komplexní informování o rizicích podstoupení a nepodstoupení takového zákroku. Dále jsem se vyjádřili, že souhlas maminky s operací, který udělila ve stavu ospalosti a utlumení medikamenty a při nekomplexním vysvětlení jejího zdravotního problému (sama lékařka sdělila, že mamince neřekla podezření na nádor ) nepovažujeme za adekvátní souhlas s operativním zákrokem. V dopisu jsme zároveň zdůraznili, že v žádném případě neodmítáme a nezpochybňujeme potřebnost operativního zákroku za účelem záchrany života, pouze si přejeme předchozí komplexní informace a možnost rozhodování se společně s informovanou maminkou. Druhý den nám v nemocnici vedoucí lékař sdělil, že zahájil "detenční řízení", a že maminka je na základě posudku psychologa zbavena schopnosti rozhodování se z důvodu zdravotního stavu v kterém se momentálně nalézá, kdy jí údajně tlačí velký nádor na některá centra mozku. Žádný posudek psychologa nám ale nebyl poskytnut k nahlédnutí, ani nám nebylo předáno žádné rozhodnutí soudu o zbavení maminky způsobilosti k právním úkonům, nebo schopnosti se svobodně rozhodovat. Dále nám sdělil, že rozhodnutím soudu bude určen opatrovník - zástupce maminky ve věci rozhodování se, a že to bude opatrovník-advokát, anebo rodinný příslušník. Toto bude rozhodnuto soudem. Ráda bych se Vás zeptala, zda je ze zákona možné, aby byl soudem mamince přidělen ve věci zastupování při rozhodování vůle/nevůle podstoupit léčebné postupy/operaci, přidělen soudem advokát-opatrovník přednostně před rodinným příslušníkem, aniž by byla maminka dotázána, komu důvěřuje, a koho konkrétního by si k zastupování přála. Může být maminka zbavena schopnosti svobodného rozhodování se o souhlasu či nesouhlasu s operací jen z vůle ošetřujícího lékaře ( nemocnice ), bez soudního řízení, na základě psychologického posudku, který měl proběhnout po hospitalizaci maminky ve stavu výše popsaném? Dále Vás moc prosím o informaci, zda je zákonně možné řešit rozhodování o provedení/neprovedení operace nebo léčebné metody pouze se soudem přiděleným advokátem-opatrovníkem, aniž by se k tomuto mohli vyjádřit, nebo provedení ovlivnit rodinní příslušníci. Ještě bych chtěla doplnit, že maminka je v takovém stavu, že na položené dotazy smysluplně odpovídá, pokud však je přehlcena vjemy, unaví se a usíná. Nejspíš se jí zdají i v důsledku většinou prospaného času sny a zmiňuje se proto i o věcech z minulosti, které se aktuálně nedějí. Přesto všechno si subjektivně nemyslím, že by měla sníženu rekognici, jestli si něco přeje, nebo nepřeje. Děkuji Vám předem velice, za jakékoliv informace k této problematice. Maminka leží v nemocnici dnes 4. den, její zdravotní stav je poměrně vážný, a záleží mi na jejím co nejmenším utrpení v rámci léčby, vzhledem k jejímu věku a jejím chronickým onemocněním. Moc prosím o zodpovězení v nejbližší možné době, neboť nám běží lhůta v detenčním řízení ( lékař předpokládá rozhodnutí soudu do pondělí 8.7.2019 ) a v této lhůtě se jakoby nemůže nikdo rozhodovat, a tato situace nám, jako rodině, přijde absurdní. Dnes bylo rozhodnuto, soudem, o udělení opatrovníka - advokáta naší mamince, v rámci její hospitalizace. Kvůli tomu se prodlouží mamince pobyt v nemocnici o týden, ve kterém se nic zásadního neděje. Pokusím se vytáhnout moje dotazy z příliš podrobného textu: 1. Je zákonně možné, aby byl soudem pacientovi přidělen ve věci zastupování při rozhodování vůle/nevůle podstoupit léčebné postupy/operaci, přidělen soudem advokát-opatrovník přednostně před rodinným příslušníkem, aniž by byl pacient dotázán, komu důvěřuje, a koho konkrétního by si k zastupování přál? 2. Může být pacient/ka zbaven schopnosti svobodného rozhodování se o souhlasu či nesouhlasu s operací jen z vůle ošetřujícího lékaře ( nemocnice ), bez soudního řízení, na základě psychologického posudku, který měl proběhnout po přijetí na lůžkové oddělení, ve stavu polospánku, pod vlivem léků a únavového syndromu, způsobeného zřejmě jejím onemocněním? 3. Je zákonně možné řešit rozhodování o provedení/neprovedení operace nebo léčebné metody pouze se soudem přiděleným advokátem-opatrovníkem, aniž by se k tomuto mohli vyjádřit, nebo provedení ovlivnit rodinní příslušníci, se kterými pacient dlouhodobě žije ( manžel, dospělé děti )? Děkuji Vám mnohokrát Marie

Shrnutí dotazu

Vážení. Prosím Vás o radu. Maminku odvezla rychlá záchranná služba do nemocnice od praktického lékaře, na základě jejího zdravotního stavu, kdy měla týden migrény, přestala jíst a začala většinu dne spát. Mamince vyšetřili mimo jiné na CT hlavu, a provedli nedokončené vyšetření hlavy magnetickou rezonancí ( maminka se při vyšetření hýbala ). Při informování se u vyšetřující lékařky, která maminku přijala k hospitalizaci, bylo mně (dceři) a mému otci (manželovi hospitalizované pacientky ) sděleno, že z vyšetření vyplývá nález krevní sraženiny v mozku a nejspíš nádoru. Maminku lékařka při tomto nechala podepsat souhlas s hospitalizací a informovaný souhlas, kde jsem já vyplnila kontakty na nejbližší rodinné příslušníky, tedy mne, sestru a manžela. Maminka byla spavá, a pravděpodobně,v rámci vyšetření měla v sobě i nějaké medikamenty. S lékařkou ale po oslovení komunikovala a byla schopna se podepsat.Lékařka nám dále sdělila, že je u maminky zvažována operace hlavy. Na základě toho, a s obavou z možného rychlého operativního zákroku na hlavě 70-tileté maminky s vysokým krevním tlakem a s nemocným srdcem, jsme s tatínkem a sestrou sepsali dopis, kde jsme ošetřující lékaře maminky požádali, abychom se mohli vyjadřovat v předstihu, před jakýmkoliv operativním zákrokem v oblasti hlavy maminky, k tomuto, a že žádáme před jakýmkoliv takovým zákrokem o komplexní informování o rizicích podstoupení a nepodstoupení takového zákroku. Dále jsem se vyjádřili, že souhlas maminky s operací, který udělila ve stavu ospalosti a utlumení medikamenty a při nekomplexním vysvětlení jejího zdravotního problému (sama lékařka sdělila, že mamince neřekla podezření na nádor ) nepovažujeme za adekvátní souhlas s operativním zákrokem. V dopisu jsme zároveň zdůraznili, že v žádném případě neodmítáme a nezpochybňujeme potřebnost operativního zákroku za účelem záchrany života, pouze si přejeme předchozí komplexní informace a možnost rozhodování se společně s informovanou maminkou. Druhý den nám v nemocnici vedoucí lékař sdělil, že zahájil "detenční řízení", a že maminka je na základě posudku psychologa zbavena schopnosti rozhodování se z důvodu zdravotního stavu v kterém se momentálně nalézá, kdy jí údajně tlačí velký nádor na některá centra mozku. Žádný posudek psychologa nám ale nebyl poskytnut k nahlédnutí, ani nám nebylo předáno žádné rozhodnutí soudu o zbavení maminky způsobilosti k právním úkonům, nebo schopnosti se svobodně rozhodovat. Dále nám sdělil, že rozhodnutím soudu bude určen opatrovník - zástupce maminky ve věci rozhodování se, a že to bude opatrovník-advokát, anebo rodinný příslušník. Toto bude rozhodnuto soudem. Ráda bych se Vás zeptala, zda je ze zákona možné, aby byl soudem mamince přidělen ve věci zastupování při rozhodování vůle/nevůle podstoupit léčebné postupy/operaci, přidělen soudem advokát-opatrovník přednostně před rodinným příslušníkem, aniž by byla maminka dotázána, komu důvěřuje, a koho konkrétního by si k zastupování přála. Může být maminka zbavena schopnosti svobodného rozhodování se o souhlasu či nesouhlasu s operací jen z vůle ošetřujícího lékaře ( nemocnice ), bez soudního řízení, na základě psychologického posudku, který měl proběhnout po hospitalizaci maminky ve stavu výše popsaném? Dále Vás moc prosím o informaci, zda je zákonně možné řešit rozhodování o provedení/neprovedení operace nebo léčebné metody pouze se soudem přiděleným advokátem-opatrovníkem, aniž by se k tomuto mohli vyjádřit, nebo provedení ovlivnit rodinní příslušníci. Ještě bych chtěla doplnit, že maminka je v takovém stavu, že na položené dotazy smysluplně odpovídá, pokud však je přehlcena vjemy, unaví se a usíná. Nejspíš se jí zdají i v důsledku většinou prospaného času sny a zmiňuje se proto i o věcech z minulosti, které se aktuálně nedějí. Přesto všechno si subjektivně nemyslím, že by měla sníženu rekognici, jestli si něco přeje, nebo nepřeje. Děkuji Vám předem velice, za jakékoliv informace k této problematice. Maminka leží v nemocnici dnes 4. den, její zdravotní stav je poměrně vážný, a záleží mi na jejím co nejmenším utrpení v rámci léčby, vzhledem k jejímu věku a jejím chronickým onemocněním. Moc prosím o zodpovězení v nejbližší možné době, neboť nám běží lhůta v detenčním řízení ( lékař předpokládá rozhodnutí soudu do pondělí 8.7.2019 ) a v této lhůtě se jakoby nemůže nikdo rozhodovat, a tato situace nám, jako rodině, přijde absurdní. Dnes bylo rozhodnuto, soudem, o udělení opatrovníka - advokáta naší mamince, v rámci její hospitalizace. Kvůli tomu se prodlouží mamince pobyt v nemocnici o týden, ve kterém se nic zásadního neděje. Pokusím se vytáhnout moje dotazy z příliš podrobného textu: 1. Je zákonně možné, aby byl soudem pacientovi přidělen ve věci zastupování při rozhodování vůle/nevůle podstoupit léčebné postupy/operaci, přidělen soudem advokát-opatrovník přednostně před rodinným příslušníkem, aniž by byl pacient dotázán, komu důvěřuje, a koho konkrétního by si k zastupování přál? 2. Může být pacient/ka zbaven schopnosti svobodného rozhodování se o souhlasu či nesouhlasu s operací jen z vůle ošetřujícího lékaře ( nemocnice ), bez soudního řízení, na základě psychologického posudku, který měl proběhnout po přijetí na lůžkové oddělení, ve stavu polospánku, pod vlivem léků a únavového syndromu, způsobeného zřejmě jejím onemocněním? 3. Je zákonně možné řešit rozhodování o provedení/neprovedení operace nebo léčebné metody pouze se soudem přiděleným advokátem-opatrovníkem, aniž by se k tomuto mohli vyjádřit, nebo provedení ovlivnit rodinní příslušníci, se kterými pacient dlouhodobě žije ( manžel, dospělé děti )? Děkuji Vám mnohokrát Marie

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

zákon uvádí, že pacient, o němž se v detenčním řízení rozhoduje, je oprávněn dát se zastupovat zmocněncem, kterého si zvolí. O tomto právu musí být poučen, ledaže to jeho stav zcela vylučuje. Pokud pacient není schopen si zmocněnce zvolit, jmenuje soud opatrovníka pro toto řízení, a to vždy z řad advokátů. Jmenování advokáta tedy není nikterak neobvyklé, naopak je to právě advokát, který v tomto řízení vždy působí jako opatrovník.

Ano, posouzení, zda je pacient schopen udělit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, přísluší ošetřujícímu lékaři. Lékař může tuto otázku konzultovat s jiným lékařem, má-li pochybnosti. Není však třeba žádného formálního řízení, ve kterém by soud rozhodoval, že pacient není schopen souhlas udělat.

Pokud je lékař přesvědčen, že pacient souhlas nemůže s ohledem na aktuální zdravotní stav udělit, je povinen získat tzv. zástupný souhlas. Tento zástupný souhlas uděluje primárně osoba, kterou si pacient při přijetí k hospitalizaci určil. Pokud si ji pacient nemohl s ohledem na zdravotní stav určit, je tímto zástupcem manžel, rodič nebo jiná osoba blízká (syn, dcera, bratr, sestra apod.), a to v tomto pořadí.

Rozhodování o udělení souhlasu nebo nesouhlasu s provedením operace náleží uvedenému zástupci. Advokát, který je určen pro detenční řízení, se vyjadřuje pouze k otázce oprávněnosti hospitalizace pacienta bez souhlasu. Nepřísluší mu však rozhodovat o samotném poskytování zdravotních služeb v průběhu hospitalizace. Pro tyto účely je tu právě zmiňovaný zástupce, který má rozhodnout.

S pozdravem

Barbora Vráblová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

© Cesta domů, 2026. Obsah webu je chráněn autorským právem. Bez předchozího souhlasu není možné texty, fotografie ani další obsah dále šířit či komerčně využívat.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843