Maminka má rakovinu vaječníků 8 let, poslední rok má výrazné potíže, chceme, aby netrpěla. Kolik má času?

Odpověď na dotaz ze dne 12. října 2019 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně času, který zbývá naší mamince. Již 8 let bojuje s rakovinou vaječníků. Ta se několikrát vrátila, maminka vždy bojovala jako lev. Poslední rok měla potíže s trávením a již nezabírala chemoterapie. Před dvěma měsíci se stav rapidně zhoršil, nové nádory bohužel způsobily neprůchodnost střev. V nemocnici již neuměli nabídnout léčbu a my si vzali maminku domů na domácí hospicovou péči. Dostává denně kapačky, do žaludku má zavedenou sondu, aby nezvracela. Má naplasti Durogesic, při bolesti navíc Lunaldin. Bolesti se nám snad daří zvládat. Je však víc a víc slabá a celkově jí není dobře. Pro všechny je to velice těžké, hlavně pro tatínka, který to těžce nese. Tak se snažíme se sestrou pomáhat, co to jde. Dá se odhadnout, kolik času ještě zbývá? Chtěli bychom, aby hlavně maminka netrpěla bolestmi a nepříjemnými stavy a abychom ten čas byli co nejvíc s ní, ačkoliv máme obě se sestrou malé děti, a tedy nemůžeme být s maminkou pořád. Moc děkuji Tereza
Tereza
Vaše maminka se 8 let léčí s nádorem vaječníků. V tuto chvíli je již nádor velmi pokročilý, vedl ke střevní neprůchodnosti a vy jste si maminku vzali domů s hospicovou péči. Ptáte se, kolik času mamince může zbývat. Máte obavy, aby netrpěla.

Vážená Terezo,

má odpověď bude obecná, protože jsem neměla možnost maminku vyšetřit. Záleží jistě na mnoha dalších faktorech – věku maminky, možných dalších onemocněních, celkovém stavu organismu atd. Obvykle ve fázi, kterou popisujete, může jít o několik málo týdnů, někdy dokonce i jen dnů. Píšete, že máte domácí hospicovou péči – nejsem si jista, co přesně za službu máte k dispozici. Klasický mobilní hospic má k dispozici lékaře 24 hodin denně a ten by měl garantovat – vést maminčinu léčbu. Rozhodně by bylo dobře přehodnotit potřebu infuzí. Obvykle je totiž možné jejich objem velmi snížit, protože tyto uměle dodávané tekutiny mohou výrazně zhoršovat zvracení a nevolnosti, aniž nemocnému přinesou jakoukoli úlevu, aniž prodlouží jeho život. Vím, že to může znít paradoxně, ale skutečně pacienti v závěru života vystačí s minimálním příjmem. Obvykle netrpí ani hladem ani žízní a infuze některé průvodní příznaky mohou zhoršovat. Řada našich pacientů si nepřeje sondu a raději občas zvrací – to je otázka osobní preference pacienta. Sonda nezabrání možnosti vdechnutí obsahu žaludku a některé pacienty spíše obtěžuje. Je to hodně individuální. U podobných pacientů se výjimečně setkáme s téměř nezvladatelnými příznaky, v tom případě po domluvě s nemocným a jeho blízkými volíme tzv. paliativní sedaci – to jest infuzní podávání léků, po kterých pacient spí a své jinak neřešitelné utrpení nevnímá. Rozhodně bych tedy doporučila toto vše probrat s ošetřujícím/přijímajícím lékařem domácího hospice.

Z vašeho dotazu také vnímám obavy o tatínka – hospic by vám měl nabídnout i podporu pro něj. Na druhou stranu jste jemu i vaší mamince nepochybně oporou i vy se sestrou.

Snad ještě na závěr – domácí hospicová péče může v našich podmínkách označovat různé služby. Domácí hospic by kromě trvale dostupného lékaře a zdravotní sestry měl nabízet i celé spektrum dalších služeb, které pomáhají zajistit, že nemocný a jeho nejbližší dostanou tu míru podpory, která je pro zvládnutí náročné situace velmi důležitá. Někdy tak bývají označovány také agentury domácí péče, které ale nemají trvale dostupného lékaře k návštěvní službě a mohou jim chybět i další služby. V takovém případě bych vám doporučila zkusit se obrátit ještě na jiné zařízení, pokud takové ve vašem okolí funguje. A to včetně lůžkového hospice – profesionálové zde pracující vám mohou pomoci, aniž by maminku museli převážet na lůžka.

S pozdravem

MUDr. Irena Závadová