Mám fobii ze smrti.

Odpověď na dotaz ze dne 25. března 2012 zobrazit původní dotaz
Dobrý den. Mám možná trochu neobvyklý dotaz. Již několik let mám velmi silné obavy ze smrti a konečnosti života. Přitom není v mém okolí nikdo nijak vážně nemocný, ani já žádnou nemocí netrpím. Mé obavy jsou mnohdy zcela nezvládnutelné. Např. návštěva domova seniorů nebo úmrtí domácího mazlíčka obnášela pro mě pocit nesnesitelné trýzně s neadekvátními reakcemi. Jinak sice zhruba 10 let trpím úzkostnou porúchou a středními depresemi. S těmito obtížemi mi však nikdo nedokázal pomoci. Paradoxně jsem se z toho hrozného pocitu strachu z prázdnoty v minul. pokusila o sebevraždu. Když si jen představím, že třeba zemře rodič nebo někdo blízký, zmocňuje se mě panika. Mám obavy, že jim ještě přitížím než ulehčím v jejich "konci", navíc budu asi naopak potřebovat, aby někdo pomohl mě. Dá se tato fobie nějak odborně léčit. Velice děkuji za odpověď. Daniela, 38 let.
Daniela
Obrátila jste se na nás ohledně svého strachu ze smrti a umírání.

Dobrý den, Danielo,

do určité míry je tento strach společný všem lidem. Strach z neznámého, z konce, z bolesti, z bezmoci nebo ze samoty je nepříjemný a přitom opravdu může potkat každého z nás. Smrt a umírání nám ho někdy připomíná. Ve chvíli, kdy strach přeroste do takové míry, že brání plnému životu, je na místě se tím zabývat.

Někdy je takové zastavení navíc velmi užitečné, protože nám může pomoci zodpovědět i jiné důležité otázky našeho života. Takové zastavení či zaobírání se koncem života i obavám z něj Vám mohou nabídnout možná Vaši blízcí a určitě taková pomoc patří do sféry psychoterapie.

Na Vaše rozsáhlé obavy tedy existuje léčba. Na běžné úrovni může velmi pomoci sdílení. Můžete o svém trápení mluvit s druhými lidmi a případně zkusit zjistit, jak se s obavami ohledně konce života vyrovnávají oni. Také se můžete obrátit na psychiatra, který Vám může nabídnout tlumení úzkosti psychofarmaky. Ostatně s tím máte nejspíš zkušenost, pokud jste již prošla nějakou psychiatrickou léčbou kvůli depresím. Za vhodné bych ovšem nejvíc považovala psychoterapii, kde Vás může terapeut nejen vyslechnout, ale hlavně Vás podpořit v hledání cesty ke zlepšení Vašeho stavu. Rozlišit opodstatněný strach od Vámi přidaných obav, které možná souvisí s jinými Vašimi životními zkušenostmi, zkoumat společně s Vámi situace, které Vaše trápení vyvolávají či posilují a hledat Vaše vnitřní i vnější zdroje k překonání těchto velmi nepříjemných stavů, které Vám mohou bránit brát život se vším, co k němu patří – to vše je v psychoterapii možné a bývá to velmi užitečné. V psychoterapii by také mělo být možné mluvit o smyslu života a utrpení, což by mohlo pro Vás být také snad přínosné. Pokud jste věřící, můžete se s některými takovými otázkami i obavami obrátit také na duchovního.

Ať už se rozhodnete psychoterapeuta vyhledat či nikoliv, mohu Vám doporučit knihu, kterou napsal americký psychoterapeut, který pracuje s lidmi setkávajícími se se smrtí – Irvin Yalom: „Pohled do slunce“. Tato kniha se věnuje obavám, které lidé mívají okolo smrti a umírání a přitom často souvisí s jejich životními příběhy. Možná byste v ní našla odpovědi na některé své otázky.

Danielo, připadá mi důležité hledat podporu, když Vás sužují tak velké úzkosti a obavy. Nebýt sama na trápení je velmi podstatné. Přeji Vám, abyste našla vhodnou a adekvátní pomoc a mohla žít spokojeně.

Zuzana Vondřichová