Lékařka rozhodla o DNR u pacienta bez jeho vědomí a vědomí rodiny. Je to lege artis?

Odpověď na dotaz ze dne 19. prosince 2019 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, p. Zlámalová mi vysvětlila použití DNR, což je pro nás pro pacienty, že zabít. U nás pacientovi bylo rozhodnuto DNR na diagnózu, která byla za pobytu v nemocnici, že není. Jednalo se o rakovina plic. V dokumentaci se dá vyčíst, že tato diagnóza byla chybná. Jinak mimochodem pacient byl v nemocnici 14 dní (předtím nikdy nebyl na nic nemocný) bez řádných kultivací a rozbor moče mu bylo dáno neznámé origo neb pacient měl vysoké CRP. Neznalost lékařů a kopírováním už napsaného se toto stalo. 2 injekce morphia a DNR na rakovina plic. Mezitím mu nebyla dána tekutá strava, ale byla předepsaná a dokonce byl kurtován 2 dny a noci neb pacient zjistil, že s ním smýšlejí, že je na smrt nemocný a on nebyl. Předtím 6 ATB (stihlo se to za těch 14 dní). Pacient v nemocnici zhubl bez jídla a strádáním psychickým a fyzickým 10 kg (přičteno k závažné prognóze). Tak a kde je snaha pacienta léčit, aby žil. Není. 3 fáze nemoce a aniž by někdo se pořádně pacientovi věnoval zda to tak je, ne nikdo. Víte kolik asi pacientů takhle "uměl" vyřknou ortel neb z CT a rtg neumí nic poznat ? Vše je lege artis. Tak se to dneska dělá. A to byl pacient přivezen RZS a vykašlali se na něj. Tak se dneska léčí. Dá se DNR neb má pacient rakovinu plic a on ji nemá. Sama doktorka tak uznala bez vědomí pacienta a nás a to jsme s pacientem v nemocnici byli.
Alena

Vážená paní Aleno,

z vašeho emailu zaznívá velká zloba na poměry v našem zdravotnictví. Bohužel se neumím vyjádřit k tomu, čím konkrétně jste si museli projít vy. Zřejmě nebyla dobře stanovena diagnóza, jednotlivé kroky s nemocným nebyly dostatečně probrány a ani s blízkými zdravotníci nehovořili a postup nevysvětlili.

DNR – tedy konstatování, že nemocný nemá být oživován (nemá být činěn pokus o oživování), je za určitých okolností rozhodnutím lékaře. Děje se tak u nemocných, u kterých pokus o oživování nemá reálnou naději na to, že by přivedl nemocného zpět k životu, výrazně zlepšil jeho dosavadní zdravotní stav a zvrátil průběh nemoci. Jiná je situace u jinak zdravého člověka, který dostane srdeční infarkt a zastaví se mu srdce a zcela jiná je situace těžce nevyléčitelně nemocného pacienta s pokročilým nádorem, který se nedá nijak léčit. Sama resuscitace je pro nemocného vysoce stresující zákrok, který přináší řadu bolestivých zákroků a může vést k tomu, že nemocný zůstane trvale napojen na přístrojovou podporu a po zbytek života bude muset být v nemocnici.

S pozdravem

MUDr. Irena Závadová