Jak sdělit tříletému dítěti, že jeho otec zemřel?

Odpověď na dotaz ze dne 11. října 2006 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, velice Vás žádám o pomoc, radu, jak sdělit 3letému dítěti, že jeho otec zemřel. Abych Vám nastínila trochu situaci: Na počátku léta 2006 mi zemřel náhle bratr , ve věku 33 let, ve spánku, doma. Ráno jej našel jeho 3letý syn.Švagrová se snažila jej ještě oživit,leč marně.Zavolala lékaře.Chlapce dala k sousedce, odkud jsem si jej vyzvedla já.Prozatím jsme mu řekli, že táta je nemocný a v nemocnici, neboť viděl sanitu před domem. Od té doby se občas poptává, jestli je táta ještě nemocný.Nyní asi od víkendu se ptá , kdy už táta přijde, jestli je ještě v nemocnici.Švagrová má prozatím problémy sama se sebou, jak situaci zvládnout a nechce malému nic říkat, snad až bude větší a bude situaci chápat.Babička mu naopak občas vypráví něco ve smyslu andělíčci na nebíčku.Mám pocit, že to dítě má v celé věci chaos a jsem toho názoru, že by se mu mělo nějakým šetrným způsobem sdělit, jak se věci mají, aby se netrápil a zbytečně na tátu nečekal. Dotaz tedy zní: Kdo (když matka nechce nebo nemůže) má tuto věc dítěti sdělit a Jakým způsobem tak malému dítěti tuto skutečnost oznámit? Děkuji za opdověď.R.
Renáta

Vážená paní,

ztotožňuji se s Vaším názorem ohledně sdělení pravdy Vašemu synovci o úmrtí jeho otce. Děti, stejně jako dospělí, potřebují rozumět tomu, co se kolem nich děje. Navíc dítě si v prvních letech života buduje pojetí o světě a o vztazích mezi lidmi. To, zda bude svět prožívat jako bezpečný, nebo jako ohrožující, záleží také na tom, jaký obraz o světě mu je zprostředkováván rodiči a blízkými lidmi. I takto malé dítě vnímá atmosféru domova a pokud mu dospělý nepomůže  jí porozumět, může to pro něho být velmi zatěžující a ovlivnit jeho další emoční a sociální vývoj.

Takto zásadní věc, jakou je ztráta otce, by měla dítěti sdělit osoba, ke které má dítě pozitivní vztah, kterou dítě vnímá pro sebe jako důležitou, která mu je blízká a která je schopná poskytnout mu citovou oporu. Dítě ve věku tří let ještě plně nechápe pojem smrti. Smrt pojímá jako stav nehybnosti podobný spánku. Především si neuvědomuje její nezvratnost a univerzalitu, tedy že se týká každého člověka. Chápání času je v tomto věku také ještě omezeno pouze na přítomnost. Proto je pro dítě důležitá informace týkající se jeho současného života, tedy co to pro něj nyní znamená. K ilustraci situace lze dobře využít pohádky či příběhu s otevřeným koncem, tedy např. v tom smyslu, co používá jeho babička. Nutné je zdůraznit, že tatínek jej neopustil, že jeho odchod nezavinilo, že ho mají „jeho lidé“ rádi, že se o něj postarají. Důležité je vnímat reakce dítěte a citlivě na ně odpovídat. Může se totiž třeba začít ptát, kde se teď tatínek myje a s kým si hraje. Přítomnost je v tomto věku z vývojových důvodů v popředí zájmu dítěte spíše než plné uvědomění si ztráty. Dá se také očekávat, že s přibývajícím věkem se Váš synovec bude k tomuto tématu vracet tak, jak bude dozrávat k plnému pochopení faktu smrti.

Přeji Vám hodně odvahy, trpělivosti a důvěry v tom, že se dá i taková situace dobře zvládnout.

S pozdravem
Tereza Soukupová