Jak probíhá samotné umírání při rozedmě plic? Je možné jej uspat, než zemře?

Ptáte se, jak umírá pacient s rozedmou plic, jak dlouho se dusí a jestli je možné jej uspat, než zemře.

Dobrý den, paní Horová,

z Vašeho dotazu cítím velké obavy z utrpení, zejména z dušení u pacienta s rozedmou plic. Podobu umírání není možné zobecnit. Pravdou je, že pacienti s rozedmou plic a s rozvinutou chronickou obstrukční plicní nemocí dušní jsou. Míra dušnosti, lépe řečeno, jak moc dušnost nemocného trápí, je velmi individuální. Častěji dušnost omezuje pacienty v situaci, kdy jsou aktivní a pohybují se. Tam své omezení v důsledku nedostatku dechu vnímají nejvíce. S postupem nemoci však nemocnému ubývají síly, protože svou energii spotřebuje právě na to, aby dýchal. Začne trávit více času v posteli, více spí, omezuje své aktivity, zájmy i komunikaci s okolím. Méně jí, protože i při jídle se zadýchají. Neznamená to však, že by se v neustále dusili. Spíše šetří svoji energii na to důležité – dýchání. Situaci pak výrazně zhoršují infekce dýchacích cest, které u této nemoci bývají pravidlem. Jsou chvíle, kdy nemocného dušnost výrazně potrápí. S léčbou antibiotiky se posiluje i takzvaná symptomatická léčba dušnosti. To jsou léky, které neřeší původní problém, tedy rozedmu ani infekci, ale snižují míru vnímání potíží, tedy dušnosti. Patří sem kortikoidy, které nemocní s rozedmou plic užívají chronicky a v situaci infekce je možné jejich dávku navýšit. Nejvíce úlevné jsou opioidy, nejčastěji morphin, který máme k dispozici ve formě tablet, kapek i injekcí. Takže je možné vybrat takový způsob podání, který nemocný zvládne. Morphin uleví od dušnosti nezávisle na její příčině. Je však zapotřebí velké opatrnosti a léčbu musí řídit lékař, který má s opioidy zkušenosti, aby správně nastavil jejich dávku tak, aby ulevily bez rozvoje nežádoucích účinků. Velmi pomáhají i další pomocné úkony, na které jsou lidé s rozedmou většinou již zvyklí, například podání kyslíku, inhalace, asistent kašle, odsávání. Z léků při těžké dušnosti používáme společně s morphinem i léky proti úzkosti, které existují také ve všech formách – tablety, kapky, injekce. Tyto léky jsou důležité proto, abychom nemuseli příliš navyšovat dávku opioidu při nedostatečné úlevě. Protože léky proti úzkosti ulevují od dušnosti právě tím, že nemocného zklidní a umožní lepší efekt opioidu. A právě léky proti úzkosti používáme v injekční formě v kombinaci s morphinem také k navození spánku v případě, kdyby se nedařilo dostatečně ulevit v bdělém stavu. Tím se dostávám k odpovědi na Vaši otázku, zda je možné nemocného uspat, než zemře. Možné to je, většinou je ale nemocný v posledních hodinách života natolik unavený, že spí i bez potřeby použít tišící léky. Pokud to tak není a nemocný považuje svůj stav za utrpení, může poslední hodiny života spát pomocí léků. Udržování spánku v závěru života také patří do rukou odborníků, kteří s tím mají zkušenost.

Jak dlouho závěr života u pacienta s rozedmou trvá, Vám nedokážu specifikovat. Je to u každého jinak, nejčastěji přicházejí poslední dny ve chvíli infekce, kterou se v důsledku vyčerpání rezerv nemocného nepodaří dostat pod kontrolou.

Neznamená to však, že se nemocní dusí při plném vědomí. Ideální je, když má nemocný a jeho rodina k dispozici paliatra, často stačí v ambulantním režimu, kdy při zhoršení dušnosti nastaví léčbu a pokud se situace ještě zklidní není nutná hospicová péče. Při neustupující dušnosti je však hospicová péče lůžková či domácí ideálním pomocníkem.

S pozdravem a úctou

MUDr. Katarína Vlčková