Jak, kdy a jestli vůbec sdělit desetiletému synovi, že jeho babička spáchala sebevraždu?

Dobry den, nevim si rady, jestli, kdy a jak svemu 10letemu synovi rict, ze moje matka spachapa sebevrazdu. Pohreb byl pred tydnem, ac byl v te dobe mimo domov, trval na tom, aby se s ni mohl jit rozloucit. Prekvapil me, pusobil velmi dospele. Mamka si lehla na koleje, nemusim asi popisovat, jak hrozne mi je a co prozivam. Tim si musim nejak projit, ale nevim, jestli mam syna aktivne do reality 'zatahnout' a rict mu pravdu nebo to zatim nechat byt. Pokud mu to rict ted, nevim, do jakeho detailu mam jit, aby se z toho nestal strasak bud z nedostatku nebo premiry informaci. Osobne bych mu to radeji zatim nerikala, sama tu hruzu jeste nemam zpracovanou a necitim se na to byt dostatecne silna, ale bojim se, abych neco nepokazila. Mel s mamkou prima vztah, hodne intenzivni v predskolnim veku, ted uz mene, ale babicka byla babicka. Pri oznameni, ze umrela jsem nejak uhrala do autu, ze ji dotlouklo srdce, coz byl jediny zpusob, jaky jsem si v tu chvili ustala, neb jsem ho nepovazovala za vyslovene lzivy. V urcitou chvili srdce dotlouklo... Syn se jednou chtel zeptat na podrobnosti, ale nebyl nijak durazny, oba jsme byli ve stavu smutneni a ja rekla, ze to bylo slozite, ze byla nemocna, on dal nenalehal. Dekuji

Shrnutí dotazu

Dobry den, nevim si rady, jestli, kdy a jak svemu 10letemu synovi rict, ze moje matka spachapa sebevrazdu. Pohreb byl pred tydnem, ac byl v te dobe mimo domov, trval na tom, aby se s ni mohl jit rozloucit. Prekvapil me, pusobil velmi dospele. Mamka si lehla na koleje, nemusim asi popisovat, jak hrozne mi je a co prozivam. Tim si musim nejak projit, ale nevim, jestli mam syna aktivne do reality 'zatahnout' a rict mu pravdu nebo to zatim nechat byt. Pokud mu to rict ted, nevim, do jakeho detailu mam jit, aby se z toho nestal strasak bud z nedostatku nebo premiry informaci. Osobne bych mu to radeji zatim nerikala, sama tu hruzu jeste nemam zpracovanou a necitim se na to byt dostatecne silna, ale bojim se, abych neco nepokazila. Mel s mamkou prima vztah, hodne intenzivni v predskolnim veku, ted uz mene, ale babicka byla babicka. Pri oznameni, ze umrela jsem nejak uhrala do autu, ze ji dotlouklo srdce, coz byl jediny zpusob, jaky jsem si v tu chvili ustala, neb jsem ho nepovazovala za vyslovene lzivy. V urcitou chvili srdce dotlouklo... Syn se jednou chtel zeptat na podrobnosti, ale nebyl nijak durazny, oba jsme byli ve stavu smutneni a ja rekla, ze to bylo slozite, ze byla nemocna, on dal nenalehal. Dekuji

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

Váš dotaz ohledně zprávy pro syna o sebevraždě Vaší matky je lidsky opravdu složitý, nedivím se, že váháte, zda a jak se do toho pustit. Ani odborně asi není nějaký jasný a nezvratitelný názor, ale existují jistě mnohá doporučení a inspirace. Záleží na Vás, co a jak Vám přijde pro Vaši konkrétní situaci použitelné. Chci Vám vyjádřit soustrast a podporu pro překonání tohoto složitého období.

Při zvažování odpovědi na Váš e-mail vycházím z toho, že je obvykle lepší podávat včas přímou informaci, obzvlášť když hrozí, že se ji syn může dozvědět od někoho jiného, kde míru a styl ovlivnit nemůžete. Je dobře, že syn mohl být na pohřbu své babičky, děti se potřebují rozloučit stejně jako dospělí. Je také v pořádku, že se zajímá o příčinu smrti, obzvlášť když byl její odchod nečekaný. Desetileté dítě už ví, že lidé mohou zemřít z různých důvodů a sebevražda je jedním z nich. Proto bych Vám nabídla možnost sdělit synovi, že se Vaše matka rozhodla ukončit svůj život, pravděpodobně pod vlivem psychické nemoci nebo jiného akutního stavu. Může být vhodné ke sdělení zprávy o sebevraždě připojit důvod, aby bylo její rozhodnutí nějak srozumitelné (pokud ho nějak chápete). Také můžete připojit, že je to pro Vás těžké či hůř přijatelné – jestli to tak je – a zatím máte kolem toho sama spoustu emocí a myšlenek.

Myslím, že je také v pořádku, když s ním promluvíte o svých důvodech zatím více její čin nerozebírat – necítíte se na to a nevíte, zda je to pro něj dobré. Můžete se domluvit, kdy a jak si o tom povíte víc, najdete chvíli, kdy se na to budete Vy cítit a budete si jistější způsobem (a informacemi), kterak celou záležitost pojmout. Také ale nabízím nápad, abyste synovi dovolila se Vás ptát na to, co opravdu potřebuje nebo abyste se domluvila s někým, komu opravdu důvěřujete, že bude pro syna k dispozici a pomůže Vám celou tuto velmi pohnutou situaci zvládnout. Jde o to, aby se okolo smrti Vaší matky nevytvořilo tabu, které by mohlo nepříjemně ovlivnit váš vzájemný vztah se synem, komunikaci mezi vámi a možnost spolu sdílet těžkost, která vás potkala.

Zuzana Vondřichová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života. © Cesta domů, 2026. Obsah webu je chráněn autorským právem. Bez předchozího souhlasu není možné texty, fotografie ani další obsah dále šířit či komerčně využívat.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843