Jak je to se sexualitou a intimními potřebami nevyléčitelně nemocných v pokročilé fázi nemoci? Je literatura?

Odpověď na dotaz ze dne 13. srpna 2018 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, prosím Vás, máte zkušenosti se sexualitou a intimními potřebami u pacientů v terminální fázi života ? Jak lze rozpoznat tyto potřeby a pokud je to žádoucí, tak jak taktně podpořit pečující partnery, aby vyšli svým těžce nemocným umírajícím blízkým v této oblasti vstříc .?. Je k dispozici nějaká vhodná kvalitní literatura ? Našla jsem zatím pouze tuto knihu : https://www.vydavatelstviupol.cz/cz/978-80-244-5304-0 Velmi Vám děkuji za odpověď. Martina
Martina

Dobrý den, paní Martino,

obracíte se na nás ohledně zkušeností se sexualitou a intimními potřebami pacientů v terminální fázi života. Zajímá Vás, jak tyto potřeby rozpoznat a podpořit pečující partnery k vstřícnosti v této oblasti. Nalezla jste zatím letošní publikaci od Jana Chrastiny, Naděždy Špatenkové a kol. „Sexualita a intimita v závěru života“.

Dovolím si z Vašeho dotazu vyvozovat, že termínem „terminální fáze“ máte na mysli delší období než poslední dny před úmrtím nemocného. Nevím, zda se ptáte, protože jste se ocitla v situaci, kdy jste vycítila neuspokojenou potřebu intimity u nevyléčitelně nemocného v pokročilé fázi nemoci, nebo zda se na takovou situaci chcete připravit.

Sexualita a intimní potřeby pacientů je důležitá, velmi široká, často pro jiné priority a obtíže opomíjená oblast života pacientů, blížících se k závěru svého života. Prožitek orgasmu má možnost přenést nás do jiného světa, za hranice běžného prožívání, byť jen na chvíli, zakusit přesah, smysl, cítit sebe a vnímat přijetí i odevzdání, ztratit kontrolu – něčím může být velmi blízký tomu, co přináší smrt, resp. jak smrt a omezenost těla alespoň na chvíli překonat, přehlušit.

Myslím, že si nemusíte dělat starosti, jak rozpoznat takové potřeby, nejjednodušší je se přímo pacientů zeptat – nejlépe otevřenými otázkami – co je pro ně nyní důležité, na čem jim v životě záleží, co potřebují, co by ještě chtěli prožít, co by litovali, že neudělali… Pokud vnímají svoji vlastní potřebu i v oblasti sexuality a/nebo intimity – budou schopni časem sami svoji potřebu nazvat.

Předpokladem takového rozhovoru je dobrý vzájemný vztah s tázajícím, nejspíš se nehodí toto téma otevírat při prvním setkání. Je-li pacient schopný takovou potřebu rozpoznat a nazvat, je namístě ji přijmout, respektovat a hledat cesty, jak ji naplnit. Nedělat prostředníka, ale nejlépe podpořit pacienta, aby o svých přáních a potřebách mluvil s těmi, kterých se jeho přání týkají. Vy můžete ujistit pečující, že i taková přání mohou nemocní mít, jen není úplně zvykem o nich mluvit.

Často se nejedná o konkrétní sexuální aktivity, ale spíš přijetí toho, co už nelze a přesto touha zůstává, otázka funkčnosti pohlavních orgánu a hledání, jak prožít vztah i ve fyzické rovině, důležitost erotických kontaktů a též nerušený prostor pro setkání při návštěvě partnera/partnerky. Pro mladé nemocné může být důležitá pomoc v rozhodování, zda vůbec chtějí vstupovat do partnerských vztahů, jak je žít, když slib „až do konce života“ může být tak blízko, také přemýšlení a rozhodování, zda plánovat či neplánovat početí dítěte. Pro nemocné, kteří ještě neučinili žádnou erotickou zkušenost to může být touha prožít milování, i když nemají zrovna partnera/partnerku a čas na hledání někoho blízkého zoufale chybí. Někdy též preference pohlaví ošetřovatelského personálu (má-li nemocný člověk ve své životní historii znásilnění nebo zneužití, pak je obzvlášť důležité vnímat jeho citlivost na doteky na intimních místech i třeba při hygieně) a pozornost pečujících k péči o tělo, především jsou-li pohlavní orgány zasažené nemocí. Též respekt ke způsobu života pacienta a volbě partnera/partnerky.

Děkujeme za tip na novou knihu, myslím, že k tomuto tématu momentálně v češtině nic vhodnějšího nenaleznete. Dále jsem narazila na tuto literaturu, která se okrajově tématem sexuality v závěru života věnuje:
OLIVIERE, David, HARGREAVES, Rosalind a MONROE, Barbara. Good practices in palliative care: a psychosocial perspective. Aldershot: Ashgate, ©1998. xiii, 239 s. ISBN 1-85 742-396-8. (obsahuje kapitolu „Gender aspekty a sexualita v paliativní péči“)

Palliative Care: The Nursing Role http://catdir.loc.gov/catdir/toc/fy0609/2006273484.html https://books.google.cz/books?id=d7MdO4vyQGYC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ViewAPI&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false

Jak přežít chemoterapii a ozařování: https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9 788 072 545 421

Rakovina a sex: https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9 788 026 077 084

Užitečná bude asi i kniha Laury Janáčkové – věnuje se tématu sexuality u onkologicky nemocných: https://cz.linkedin.com/in/laura-janáčková-61 288b101

S pozdravem a přáním dobré komunikace s klienty

Tereza Lepešková