Jak je to s možností přání neresuscitovat?

Dobrý den, jakým způsobem může člověk u nás vyjádřit své přání DNR, ale pouze v případě dlouhodobého bezvědomí,těžkého poškození mozku nebo s rizikem těžkých zdravotních následků? Děkuji za odpověd

Shrnutí dotazu

Ptáte se, jaké má v ČR člověk možnosti k vyjádření Dříve vyslovené přání - neresuscitovat, v případě, kdy dojde těžkému poškození mozku, dlouhodobému bezvědomí s rizikem těžkých zdravotních následků.

Odpověď na dotaz

Vážená paní Kláro,

s možností vyjádřit předem své přání, aby nebyla zahájena kardiopulmonální resuscitace v případě oběhové zástavy (DNR - do not resuscitate) je to v ČR zatím poměrně nejednoznačné. Na jedné straně stojí povinnost lékaře poskynout v případě nebezpečí smrti nebo vážné poruchy zdraví potřebnou pomoc a neposkytnutí této pomoci může být kvalifikováno jako trestný čin (podle § 207 a 223-224 trestního zákona). Na druhou stranu - s odkazem na tuto "povinnost zahájit resuscitaci" pak bývají často resuscitováni i pacienti, u kterých je celkem jasné, že je resuscitace nevrací do života, ale pouze o několik hodin, dní nebo týdnů prodlouží stav umírání a to většinou s nutností léčby na JIP, na dýchacím přístroji, s mnoha " hadičkami", zkrátka způsobem, který není humánní ani důstojný. Výsledkem těchto resuscitací bývají v některých případech také dlouhodobé nevratné stavy těžce poškozeného mozku, někdy tzv. vigilní kómata. Jako občanka-pacientka bych ve svém případě ráda podobnému nedůstojnému a nepřiměřeně invazivnímu zacházení předešla. Jednou z forem, která má svůj původ v USA, je právě ono předem formulované přání, aby v některých specifických situacích - kdy se kvůli svému stavu nebudu schopna k léčbě vyjádřit - nebyly použity některé život prodlužující léčebné postupy. Velkou otázkou je, jakou právní váhu tato předem formulovaná přání v ČR mají. Česká republika podepsala a ratifikovala v roce 2001 Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, kde výslovně v čl. 9 stojí : "Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy by mohl vyjádřit své přání". Druhou legální možností v zahraniční je jmenování svého zástupce v otázkách zdravotní péče, který bude formulovat a hájit má přání a mé hodnoty v případě, že to nebudu schopna dělat sama. V současné době tedy lze sepsat, nejlépe s právníkem, vyjádření své vůle, aby za zcela specifických okolností např. nebyla zahájena KPR. Tento dokument je však třeba mít u sebe a je třeba zajistit, aby byl dostupný lékařům v situaci mé inkompetence. Zůstává zde však bohužel stále poměrně velké riziko, že lékaři budou právní závaznost takového vyjádření zpochybňovat a nebudou jej respektovat. "Osvícenější" lékaři by již dnes na takový dokument pohlíželi jako na velmi důležitý zdroj infomací pro rozhodování o adekvátní intenzitě léčby a snažili by se jej maximálně respektovat. Domnívám se, že celkový trend ve zdravotnictví spěje k posílení role pacienta a dokumenty typu DNR a jmenování svého zástupce pro případ, kdy nebudu schopna svá přání a hodnoty vyslovovat sama, se stane standardní součástí komunikace mezi pacienty a zdravotníky.

Zdravím vás a omlouvám se za možná poněkud složité a nejednoznačné vysvětlení.

Regina Slámová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života. © Cesta domů, 2026. Obsah webu je chráněn autorským právem. Bez předchozího souhlasu není možné texty, fotografie ani další obsah dále šířit či komerčně využívat.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843