Děda má karcinom plic a metastázy, léčba se oddaluje, přestává lékařům věřit. Co mohu dělat?
Vážená Jano,
musí to být velmi náročná situace – znáte povahu nemoci, tedy šířící se nádorové onemocnění a zároveň se nemůžete dostat k jasnému dalšímu postupu. Nádorová onemocnění jsou ale velmi různá a pro stanovení nejlepší možné léčby jsou často nutná velmi podrobná vyšetření. Nejen zobrazovací (ultrazvuk, rentgen, CT atd.), ale někdy také různě detailní pohled na nádorové buňky až na úroveň receptorů atd. To pochopitelně může působit jako zbytečné průtahy. Nádory jsou ale velmi různorodá skupina onemocnění, léčebné metody používané k léčbě mají mnoho vážných vedlejších účinků, a proto je potřeba, abychom měli co nejvyšší možnou míru jistoty, že zvolená léčba bude mít vyvážený poměr prospěch/ riziko pro pacienta. Bohužel se také může stát, že lékaři od začátku tuší, že léčba nebude možná, jen z mnoha důvodů nechtějí nemocným a jejich blízkým brát naději na léčbu a uzdravení a pak odkládají “léčbu” a ordinují další vyšetření. Přímý dotaz a otevření tématu nevyléčitelnosti a neléčitelnosti nemoci může prolomit začarovaný kruh.
Postup u nádoru jater se významně liší od postupu, který lékaři volí u nádoru plic. U nádorů, které jsou rozšířené do dalších částí těla, může být v závislosti na původu nádoru další léčba zaměřena nikoli na léčbu nádoru samotného, ale na ovlivnění příznaků, které způsobuje. Může se to zdát jako protimluv, ale dostupná data ukazují, že pro určitá stádia některých nádorů je výhodnější postup symptomatický než protinádorový. Ovlivní pozitivně kvalitu života pacienta a dokonce u vybraných onemocnění prodlouží délku života. A to i bez specifické protinádorové léčby. U takových pacientů je s velkou výhodou, pokud mají možnost konzultovat s lékařem, který se zabývá přímo symptomovou léčbou – paliativní medicínou. Doporučila bych tedy obrátit se na paliativního lékaře/ paliativní tým. Buď je takový tým dostupný v nemocnici, kde je váš dědeček vyšetřován, nebo je možné se obrátit na hospic (lůžkový nebo domácí). Jiný pohled na nemoc, příznaky, které působí, postoje nemocného a jeho rodiny mohou do značné míry ovlivnit další postup a pochopitelně také kvalitu života, ať jde o měsíce nebo roky. Píšete, že dědeček moc nechce mluvit o tom, co se děje. Ale i vědomí, že jste při něm, že neuhnete ani před těžkými otázkami, je pro nemocné velkou oporou.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová