Bratr zkolaboval, srdce mu funguje z třetiny, na JIP prý smí být jen 10 dní. Je pomoc po odpojení z přístrojů?

Odpověď na dotaz ze dne 1. února 2020 zobrazit původní dotaz
Dobrý den. Můj sedumdesatiletý bratr skolaboval zjistili u něj 30 procentní činnost srdce, nyní je na jipce při vědomí. Lékař nám oznámil že na jipce podle zákona může být jen deset dní a pak jej musejí o odpojit a pokud to srdce nevydrží tak zemře je nějaká pomoc, kardiostimulator nebo srdeční pumpa nebo něco co by mu pomohlo. Nebo již do pacientů stát v tomhle věku neinvestuje. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Tom
Tomíček
Váš bratr je na intenzivní péči poté, co prodělal kolapsový stav. Lékaři zjistili, že má slabé srdce. Chystají se jej z intenzivní péče přesunout jinam. Z vašeho emailu zní obava, co se to vlastně děje a zda lékaři náhodou nevzdali péči o vašeho bratra.

Dobrý den,

žádný zákonem daný limit délky péče o pacienty neexistuje. Jiná věc je, že někdy jsou problémy s tím, aby péči v plném rozsahu uhradila pojišťovna. V České republice, pokud pacient potřebuje nějaký druh obvyklé péče, pak jej dostane. Nezáleží na tom, jestli je nemocnému 50 nebo 80, záleží na tom, jaká péče může pomoci – jaká péče je z medicínského hlediska indikovaná. Ne všem pacientům pomůže kardiostimulátor, ne všem pacientům pomohou antibiotika a ne všichni pacienti potřebují srdeční pumpu. Nepíšete, kde je váš bratr hospitalizován, ale jistě se můžete poptat po paliativním týmu – pomůže s komunikací, s vysvětlením, případně s léčbou průvodních příznaků.

Zmiňujete odpojení od přístroje, ale nezmiňujete, oč přesně se jedná. Každopádně odpojování od přístrojové podpory má daná pravidla. Lékaři často zkoušejí, zda je odpojení možné, postupně, někdy opakovaně. Ne však tak, aby došlo k úmrtí pacienta – s výjimkou nemocného, který je v samém závěru života, tam kde přístroj jen prodlužuje umírání nebo tam, kde si nemocný sám odpojení výslovně žádá.

A určitě znovu požádejte ošetřujícího lékaře, aby s vámi znovu probral zdravotní stav vašeho bratra, co lze očekávat, co mu může pomoci a co pomoci nemůže.

S pozdravem

MUDr. Irena Závadová