Bratr je částečně ochrnutý, selhávají mu ledviny, snižuje si postupně četnost dialýzy. Co mohu dělat?
Shrnutí dotazu
Odpověď na dotaz
Vážená Evo,
z hlediska práva je to jednoznačné, má-li váš bratr zachovánu rozhodovací kapacitu (tj. chápe-li důsledky svých rozhodnutí, jeho rozhodnutí jsou v čase podobná, dokáže vysvětlit, proč se takto rozhoduje), pak jedině on rozhoduje o tom, zda bude v dialýze pokračovat nebo ne. Pokud třeba proto, že ledviny selhávají, ztratí tuto schopnost, může být dialyzován, když ošetřující lékař rozhodne, že je to v jeho nejlepším zájmu a prospěch z dialýzy převáží nad strádáním.
V praxi je ale třeba kromě ověření schopnosti se rozhodovat (může posoudit i praktický lékař, není třeba volat psychiatrické konzilium) vědět, co bude pacient dělat ve chvíli, kdy se mu přihorší. A to především když se o něj starají jeho nejbližší, kteří se pak musí rozhodovat v náročných a akutních situacích. Velmi bych vám tedy doporučila obrátit se na nejbližší ambulanci paliativní medicíny (mají větší nemocnice, některé lůžkové a mobilní hospice) nebo rovnou oslovit lůžkový či mobilní hospic. Lékaři, kteří v těchto zařízeních pracují, jsou právě vzděláni v náročných komunikačních situacích, plánování budoucí péče, zhodnocení případně přítomné závažné deprese a podobně. Domnívám se, že toto by mohlo pomoci.
V zásadě jsou možné dva scénáře: 1/ bratr má plně zachovanou rozhodovací kapacitu, netrpí závažnou depresí - pak je zcela v jeho rukách, zda k dialýze přistoupí. Pokud se rozhodne ji dále nepodstupovat, měl by být vypracován lékařem plán pro řešení komplikací - otoky, dušnost, poruchy srdečního rytmu. To vše lze dobře zvládnout tak, aby pacient se selhanými funkcemi ledvin zbytečně netrpěl. Neodvrátí to pochopitelně úmrtí, ale podstatně tyto postupy zmírní příznaky selhávání ledvin. 2/ lékař vyhodnotí, že bratr se nemůže sám za sebe rozhodovat, a pak bude rozhodovat v jeho nejlepším zájmu, možná i ve spolupráci s vámi - co vy byste si pro bratra přála, co by si asi přál on, jaké hodnoty pro něj byly důležité tak, jak jste jej celý život znala.
Neumím si představit, v jak náročné situaci se teď nacházíte. Znovu tedy doporučuji, abyste se obrátila o pomoc k odborníkům - nejlépe lékařům se vzděláním v oboru paliativní medicína.
Přeji vám hodně sil.
S pozdravem
MUDr. Irena Závadová
