Bojíme se mamince oznámit, že tatínek umřel. Jak se zachovat?

Vaše maminka leží dva týdny v léčebně po operaci krčku, má také potíže se srdcem. Lékaři Vám řekli, že to s ní nevypadá moc dobře. Před čtyřmi dny jste ji byli s tatínkem navštívit. Tatínek druhý den zkolaboval a při převozu v sanitce zemřel. Píšete, že se bojíte to mamince oznámit. Obáváte se, co by to s ní mohlo udělat. Píšete, že vůbec nevíte, jak se zachovat.

Dobrý den,

nedokážu Vám přímo doporučit, jak postupovat, protože neznám Vaši rodinu ani způsob komunikace. Můžu Vám ale nabídnout způsob pohledu na věc, který by Vám snad mohl pomoci ujasnit si další kroky. Maminčin stav je vážný a lékaři Vás na to upozorňují.

Když uvážíte, jaký byl vztah mezi maminkou a tatínkem a jaká je maminka, myslíte, že by chtěla vědět, že její dlouholetý partner zemřel? Bylo by pro ni důležité vnitřně se s ním rozloučit, vědět pravdu o tom, jak to je? Ovlivnilo by to nějak její odcházení? Můžete uvažovat o zhoršení maminčina stavu i o tom, jestli by pro ni nebylo snazší přijmout konec svého života, kdyby věděla, že tatínek už zemřel? Stála by maminka i v současném oslabení o to, abyste s ní jednali jako s člověkem, který potřebuje důležité informace nebo raději o ochranný režim a odcházení v domnění, že tatínek zůstává?

Opravdu je to obtížné, a tak je třeba uvážit, co Vám dává smysl, jak nyní maminku vnímáte a jaká byla, když byla zdravá. Můžete si zkusit představit, co byste si na jejím místě přál Vy nebo se zeptat okolí, jak by si to přáli oni. Možná se Vám tak otevřou možnosti, které jsou pro Vás přijatelné a budou Vám dávat smysl.

Zuzana Vondřichová