Babička se rychle horší. Je správné, že nedostává žádnou výživu?

Z pečovatelského domova, kde žije Vaše babička, Vás informovali, že se babička rychle horší a umírá. Čtyři dny nic nejedla a nepila. Ptáte se, jestli je správné, že nedostává žádnou výživu. Píšete, že nechcete nic "prodlužovat", ale že máte obavu, aby se netrápila víc, než je nutné. Babička dostává náplasti Morfia. Zmiňujete také, že babička má popraskanou pusu a v puse boláky.

Dobrý den, Lucie,

přestože neznám konkrétní situaci, pokusím se Vám vysvětlit z mého pohledu a zkušenosti, o co může jít.

Předpokládám, že babička již delší dobu nebyla v úplně optimálním zdravotním stavu a dle toho, co píšete, v posledních dnech došlo k výraznému zhoršení a nepředpokládá se, že by se její stav mohl zlepšit. Naopak jde pravděpodobně o poslední fázi života a babička umírá. V takových případech opravdu není nutné podávat výživu, organismus v tomto stavu není schopen výživu (ani výživu v infuzi "do žíly") správně zpracovat, ta naopak může tělo zatěžovat. Potřebu podávání tekutin by měl zhodnotit lékař a eventuálně vám vysvětlit, proč takto postupuje. Při péči o pacienty, kteří před sebou mají poslední dny života se zaměřujeme především na jejich pocit pohody, klidu a bezpečí. To znamená, že dbáme na léčbu bolesti (pravděpodobně proto má babička opiátové náplasti) a v klidném prostředí se snažíme pečovat o další potřeby. Při péči o tělo se snažíme o šetrnou hygienou, péči o kůži a dutinu ústní - je důležité zvlhčovat sliznice dutiny ústní a ústa pravidelně ošetřovat. Z mé zkušenosti i při pravidelné snaze o péči mohou u pacientů v bezvědomí či v těžkém stavu vzniknout v dutině ústní povlaky či drobné defekty a popraskání, důležité je o ně šetrně pečovat.

Pokud s pacientem nelze komunikovat, sledujeme podle jejich tělesných projevů (grimasy v obličeji, dech, poloha), zda jsou v klidu a netrpí. Při pravidelném a častém ošetřování a kontrole stavu pacienta lze poměrně dobře odhadnout, jak se pacientovi daří a zda netrpí. Doporučila bych vám, zeptat se přímo ošetřujícího personálu vaší babičky, jak se babičce daří a zda pro ni lze něco dalšího udělat. Z naší zkušenosti může být přítomnost blízké osoby pro umírajícího pacienta velmi důležitá a poskytnout mu pocit bezpečí, i pokud už pacient dobře nevnímá nebo nedokáže komunikovat. V každém okamžiku považujeme láskyplný dotek a klidný známý hlas za velmi úlevný a podpůrný "lék".

Přeji vám mnoho sil, klidné dny Vaší babičce a vše dobré v novém roce

S úctou

Jana Michlová