Tatínek má více závažných diagnóz, je na umělé plicní ventilaci, má velké bolesti a prognóza není příznivá. Přijal by ho lůžkový hospic do péče?
Dobrý den,
tátovi je 75 let. Jeho zdravotní stav je velmi špatný. Má několik závažných diagnoz. 10. ledna tohoto roku byl po druhé přijat na kardiologii v Liberci k zákroku pročištění cévy směřující do srdce, protože mu srdce velmi špatně pracovalo a s tím se za poslední rok prudce zhoršila cukrovka, zánět stěn žaludku, měl otoky těla a vodu na plicích.
Bohužel se pří zákroku protrhla céva a táta musel být uveden do umělého spánku. Při tomto výkonu byla chybně zavedena sonda místo do žaludku do plíce. Až po sedmi dnech to lékaři zjistili a sondu zavedli do žaludku. Jenže táta už měl veliký zánět plíce a následně těžký zápal plic. Situace se komplikovala. Po 7 týdnech byl s tracheostomií převezen na NIP do Tanvaldu a probuzen z umělého spánku. Má ukrutné bolesti, znovu zápal plic, otoky. Morfin do žíly nepomáhal. Brečel bolestí, proto mu pan primář rozepsal morfinové náplasti. Ty, ale také nepomáhají. Chodíme za ním skoro každý den. To, co prožívá, je doslova peklo na zemi. Nemůže mluvit, ale pár slov se dá odezírat. Vidíme, že říká, že už dál nemůže. Když byl ještě doma, několikrát nám říkal, že nechce trpět v nemocnici. Pokud by věděl, že se k tomu schyluje, pomohl by si sám sebevraždou. Toto bohužel nemáme nijak zaznamenáno.
Celou situaci jsem probírala s panem primářem. On mi již při převzetí táty do péče řekl, že je to špatné, protože jeho zdravotní stav není dobrý a nebude mít sílu na rehabilitaci a navrácení do běžného života. Pan primář naznačil, že měl být převezen spíše do Hospice, ale že si ho tam již nechají. Žádné dobré vyhlídky tedy tátu nečekají.
Ptala jsem se, jak umírají pacienti na plicní ventilaci. Prý nejčastěji na selhání vnitřních orgánů. To ale přeci může trvat velmi dlouho, nebo ne?
Jeho utrpení je třetí týden nesnesitelné. Proto se chci zeptat, zda je vůbec možné požádat v této situaci o místo v Hospici? Je jasné, že udržování plicní ventilací, antibiotiky, léky na odvodnění a nekonečné každodenní píchání do rozpíchaných prstů kvůli silné cukrovce, nemá do budoucna žádný smysl. Tatínek není schopen polykat sliny, takže má většinou plnou pusu a je závislý na odsávání. Celá situace je pro celou rodinu velmi stresující, ale pro tátu je to skutečné peklo.
Jsem laik, nerozumím lékařské etice ani léčebným postupům, ale chci zajistit tátovi důstojné umírání bez bolestí a zbytečného protahování už beztak prohraného boje. Můžete mi prosím poradit, jak postupovat? Jelikož táta bydlel v Přepeřích u Turnova, byl by pro něho vhodný nejlépe Hospic Sv. Zdislavy v Liberci. Nevadilo by nám tento pobyt i třeba částečně hradit. Je možné se tam v této situaci dostat a co pro to mohu udělat?
Děkuji velmi za odpověď.
Váš tatínek po komplikovaném kardiologickém zákroku utrpěl řadu dalších závažných komplikací včetně těžkého zápalu plic a nyní je dlouhodobě hospitalizován na NIP. Trpí silnými bolestmi a jeho celkový stav se nadále zhoršuje. Z dřívějších výpovědí tatínka víte, že by si pro sebe nepřál dlouhodobé udržování při životě na úkor kvality života. Přemýšlíte nyní, jak zajistit tatínkovi důstojné dožití bez zbytečného prodlužování utrpení.
Dobrý den,
situace, kterou popisujete musí být nesmírně náročná jak pro tatínka, tak pro vás, kteří jej máte rádi a jste svědky jeho trápení. Popisujete jeho trnitou a bolavou cestu zdravotním systémem s řadou komplikací. V tuto chvíli je stále na umělé plicní ventilaci, trpí bolestmi a vy hledáte způsob, jak mu ulevit. Snažíte se najít i hospicové místo, protože vám lékaři nedávají naději na zlepšení jeho zdravotního stavu a pokud tomu dobře rozumím, čekají spíše další komplikace.
Lékaři mají vždy možnost ukončit léčbu, která je takzvaně neúčelná a nepřiměřená. Ať již jde o prostředky mimořádné — jako například umělá plicní ventilace, hemodialýza, podpora srdeční funkce nebo o jednodušší postupy jakými může být léčba antibiotiky, infuzní podpora atd. Tím spíše, pokud pacient jednoznačně sám nebo někdy prostřednictvím rodiny takovou péči odmítá. I pacient připojený na umělou plicní ventilaci může požádat o ukončení této podpory. Tento postup je zcela legitimní, eticky přijatelný a proveditelný. Protože však jde o postup u nás zatím málo obvyklý, může v lékařích vzbuzovat řadu otázek a obav. Odpojení, resp. ukončení, od podpory, na které je pacient závislý je tedy v zásadě možné. Je potřeba naplnit některé podmínky a využít standardizované postupy, které zajistí důstojnost pacienta a zaručí, že po ukončení takové léčby nebude pacient zbytečně trpět.
Myslím si, že byste se mohli zkusit obrátit jak na vámi zmiňovaný hospic s dotazem, zda by dokázali s lékaři NIPu domluvit nejšetrnější další postup. Další možností je využít konzultaci některého z paliativních týmů okolních nemocnic — Liberec, Jilemnice nebo Semily. Jde jistě o výjimečnou situaci, ale věřím, že kolegové z těchto týmů by byli ochotni vám poskytnout potřebnou konzultaci ohledně dalšího postupu a promyslet společně konkrétní možné kroky. Můžete také využít konzultace etického poradce — například přes Institut etického poradenství (IPEP), kde kromě kolegů vzdělaných v bioetice pracují i právníci, kteří se na podobné situace specializují a mohou poskytnout potřebou oporu a podporu v rozhodování jak vám, tak i kolegům lékařům.
Pravděpodobně žádná z těchto cest nebude jednoduchá, zároveň si dovedu dobře představit, že není neschůdná.
Přeji vám i vašemu tatínkovi, abyste našli tu cestu, která uleví, aniž po ní půjdete sami.
S úctou
Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
