Po tatínkově smrti se mamince zhoršují úzkosti a paměť. Užívá psychiatrickou medikaci, pomohla by jí i psychoterapie?
Dobrý den, před dvěma lety zemřel tatínek, měl normotenzní hydrocefalus. Ochrnul na obě nohy a maminka se o něj doma obětavě starala, já a sourozenci jsme jí pomáhali. Tatínkovu smrt snášela maminka dobře, byla smutná jen několik týdnů. Asi po čtyřech měsících se mě začala ptát, kde je tatínek. Myslela si, že je v nemocnici. Byla hodně překvapená, že zemřel a nešťastná z toho, že na to zapomněla. Ptala se mě na to několikrát denně. Taky večer neustále kontrolovala, jestli jsou zamčené oba vchody do našeho rodinného domu. Pro jistotu zamykala i dveře v chodbě a do místností v přízemí. Bydlíme v domě spolu. Objednala jsem ji k psychiatrovi, řekl mi, že maminka má mírnou demenci a úzkostnou poruchu. Napsal jí Memantin a Eliceu. Tento rok na jaře se maminčina paměť a úzkosti o dost zhoršily, takže pan doktor mamince zvedl dávkování Memantinu na 20 mg a Elicey na 10 mg. Ptala jsem se ho, jestli by mamince pomohla psychoterapie. Jen pokrčil rameny. Posledních několik týdnů se maminčina paměť a úzkosti zase o něco zhoršily a říká, že se cítí zmateně. Taky si myslí si, že tatínkovu smrt zavinila, protože se o něj špatně starala. Povídáme si o tom každý den, říkám jí, že se o tatínka moc hezky starala, ale že byl vážně nemocný. Taky se ji snažím zaměstnat různými jednoduchými činnostmi doma nebo na zahradě . Pracuji z domu, takže ji potřebuji něčím zaměstnat. Ale z maminčinych opakovaných otázek jsem už dost unavená. Když přijedou sourozenci, tak se je na to neptá, baví se o jejich dětech, nebo jiných událostech. Chtěla jsem se Vás zeptat, jak jí odpovídat na otázky ohledně tatínkovy smrti, dalších opakovaných otázek a jestli by jí pomohla psychoterapie. Předem moc děkuji za rady! Jarka
Váš tatínek zemřel před dvěma lety. Čtyři měsíce po jeho smrti se u maminky začaly objevovat první známky demence společně s úzkostí. Nejprve zapomněla, že tatínek zemřel. Postupem času se její úzkost změnila v opakující se myšlenky o vlastní vině na jeho úmrtí tím, že o něj špatně pečovala. Maminka je v péči ambulantního psychiatra, užívá medikaci. Přemýšlíte nad tím, jestli by mamince mohla být užitečná psychoterapie a zároveň se ptáte, jak reagovat na maminčiny opakující se otázky na tatínkovu smrt.
Dobrý den,
napsala jste nám o stavu své maminky, který se zhoršuje. Je možné, že její stavy zmatenosti, úzkosti, poruchy paměti a další symptomy jsou reakcí na úmrtí tatínka, náročnou péči o něj a hlavně na novou životní situaci. Ale je stejně tak možné, že jde o projevy stáří, které v rámci životní ztráty mají právě tuto podobu.
Obávám se, že psychoterapie by nyní nebyla pro Vaši maminku užitečná. Spíš bych Vám doporučila konzultaci s geriatrem, odborníkem na léčbu starých lidí, nejlépe s gerontopsychiatrem, který by mohl maminku vyšetřit a posoudit, zda jsou některé z jejích obtíží léčitelné a jaký druh péče maminka nyní potřebuje.
Připadá mi ale, že hodně podpory potřebujete nyní i Vy. Soužití s blízkým člověkem, který bývá zmatený, opakuje se a vlastně se moc ve vnímání reality neposouvá, je velmi obtížné. Chápu, že jste z toho unavená. Nedivila bych se, kdybyste byla taky někdy naštvaná, smutná nebo prožívala další nepříjemné emoce, které mohou být známkou toho, jak je to náročné. Myslím, že je na místě konzultovat se sourozenci střídání v péči o maminku nebo jinou možnost, abyste si od toho odpočinula. To také souvisí s Vaší otázkou, jak mamince odpovídat. Vypadá to, že děláte to nejlepší, co jde a co umíte, ale na co je potřebná obrovská míra trpělivosti — popravdě jí znovu a znovu odpovídáte. To je ale namáhavé a často rozčilující, když to vlastně nemá moc dlouhý efekt. Ono je to důležité pro to, aby se Vaše maminka uklidnila. Pokud je Vaše maminka úzkostná, potřebuje asi stále ujišťovat a když je zmatená, bude pořád hledat informace, aby se zorientovala. Je užitečné, že jí to poskytujete, zároveň je to pro Vás ale také únavné.
Fakt, že Vaše odpovědi mají jen krátkodobý nebo malý účinek je opravdu nepříjemný, proto je vhodné z toho na chvíli odejít, požádat o péči někoho jiného nebo se postupně přepnout do uvědomění, že je to vlastně denní rutina, která má maminku hlavně uklidnit, ale nebude mít vliv na to, že by se maminka dlouhodobě zorientovala a přestala ptát. Vlastně Vás chci podpořit v tom, abyste pro sebe dělala cokoliv, co Vám pomůže maminčiny otázky zvládat. Proto si také myslím, že je na místě konzultace se specialistou na léčbu seniorů a pro Vás odlehčení, vystřídání a péče o Vás, protože tato situace znamená dlouhodobou zátěž, kdy je potřeba doplňovat síly průběžně.
S pozdravem
Zuzana Vondřichová
Dotaz zodpovídá
