Jaké jsou možnosti léčebného ovlivnění tvorby tekutiny v břišní dutině?
Dobrý den, píši kvůli své mamince(ročník 1954).Před rokem mamince zjistili rakovinu žaludku. Bohužel až ve stádiu metastází do okolních orgánů, především jater. Maminka podstoupila půl roční chemoterapii a po té se ji začala tvořit voda v dutině břišní. Podstoupila již několik punkcí, po kterých se její stav zlepšil. Ale během krátké doby(cca týden)se ji voda tvoří znovu a vše se opakuje. Při první vlně punkcí ji lékaři odpustili 3 litry. Nyní při druhé vlně již 9 litrů. Když se ptáme lékařů,co je možné dělat,aby se voda netvořila nebo co by to mohlo alespoň zmírnit, nikdo nám nedokáže odpovědět. (Léky na odvodnění
nezabírají) Můj dotaz tedy je, zda je nějaká jiná možnost, způsob,jak zabránit nebo podstatně zmírnit tvorbu vody v dutině břišní, než zmíněné punkce? Děkuji.
Píšete, že máte obavy o maminku, která má pokročilý nádor žaludku a poslední dobou se jí tvoří větší množství tekutiny v břišní dutině, kterou lékaři opakovaně vypouštěli. Ptáte se, jaké jsou možnosti léčebného ovlivnění tvorby tekutiny.
Vážená paní Jano,
děkujeme za důvěru, s níž se na nás obracíte.
Vaši maminku a tedy přesný rozsah její nemoci a případné nemoci přidružené neznám, budu se tedy vyjadřovat obecně. I u pacientů s nádorovým onemocněním může být původ tekutiny v břišní dutině jiný než nádorový a je tedy potřeba pomýšlet i na jiný zdroj – obvykle se ale jedná o pacienty se známým a pokročilým onemocněním například srdce nebo jater, což se asi netýká Vaší maminky. Tvorba tekutiny v dutině břišní při pokročilém nádorovém onemocnění (takzvaný maligní ascites) je bohužel vždy nepříznivým prognostickým znamením. Najdeme ji až u 50% pacientů s nádorovým onemocněním. Obsahuje vysoké množství bílkovin (asi 85% toho, co je obsaženo v krevní plazmě) a je tak dobrým živným prostředím jak pro nádorové buňky, tak pro bakterie. Možnosti ovlivnění tvorby maligního výpotku jsou velmi omezené, pacienti bývají pokročilou chorobou vyčerpáni a používané postupy bohužel nepřinášejí požadovaný účinek. Z toho také vyplývá do značné míry přístup lékařů k terapii. Tito pacienti nemívají dlouhodobější výhled do budoucna, a proto se u nich ke zvládnutí ascitu zpravidla nepoužívají některé “agresivnější” techniky, které jinak lze využít u pacientů třeba s jaterním selháním. Jde o vytvoření spojek mezi dutinou břišní a žilním systémem, který přebytečnou tekutinu odvádí. Jsou to obecně postupy, které zatěžují nemocného při provádění a jejichž výsledek rozhodně není stoprocentní a které mají jasně rozpoznané nežádoucí účinky (rozsev nádorových buněk po těle, krvácivé komplikace, ucpávání drenu a jiné). Ty jsou u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním eticky nepřijatelné, v popředí již nestojí “kvantita”, ale kvalita života. Další možností, která je obvyklá, je podání léků na odvodnění. Bohužel efekt této terapie je často jen minimální nebo žádný. U některých forem nádorového ascitu se do nitrobřišní dutiny podávají protinádorové léky – cytostatika, např. u nádoru žaludku cisplatina. Mezi ostatními možnostmi jde o nejpřínosnější metodu – tuto léčbu by měl indikovat onkolog. Poslední metodou je zavedení trvalého drenu do dutiny břišní a pravidelné vypouštění tekutiny. Proti klasickému způsobu opakované punkce tak nemusí pacient podstupovat znovu a znovu zavádění jehly a drenu. Při opakovaném vypouštění ale: jednak vzniká brána pro vstup infekce do již oslabeného organismu, a dále z těla odcházejí v tekutině i látky pro tělo potřebné, např. bílkoviny. To s sebou přináší další nežádoucí účinky. V praxi se nejčastěji používá opakovaná punkce dutiny břišní. Je tedy vždy na ošetřujícím lékaři, který zná konkrétního nemocného, aby se pokusil najít co nejšetrnější a zároveň co nejúčinnější metodu. Bohužel tedy neexistuje metoda, která by plně zabránila další tvorbě tekutiny a nenesla s sebou vysoká rizika a dyskomfort pro nemocného. Myslím si, že by bylo namístě promluvit s onkologem a pokusit se společně s ním a s ošetřujícím lékařem nalézt pro maminku ten nejšetrnější postup.
Vážená paní Jano, přeji Vám i Vaší mamince, abyste společnými silami dokázaly projít i tímto náročným časem a aby tato Vaše společná cesta nebyla provázena jen utrpením a bolestí, ale také pochopením, účastí a třeba i radostí.
S úctou
MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
