aki
  (kontaktovat autora příběhu) •
4. února 2022
•
Truchlení

...

ahoj chci se jen podělit s tím, že nechápu proč žít. prožila jsem si mnoha nechutnych věci mám špatné známky které mi způsobují jen problémy. hádky v rodině atd nás rani taky... je hezké že si myslíte že život je i z části hezky ale co lidi kteří to mají v životě strašně na nic čím si to zasloužili.. skola mě depta a měla jsem chuť se i kolikrát zabit není to hezký... omlouvám se ale v takhle mladém věku by si to nechtěl zažít nikdo.
85 lidé vyjádřili účast.
6 reakcí Vložit vlastní příběh
Mari
  (kontaktovat autora příběhu) •
13. února 2022
Ahoj, jestli ti to pomůže napíši ti svůj příběh, můžeš se o něj třeba opřít...
Na ZŠ a v 1. ročníku na SŠ jsem patřila k lepším žákům. Mí rodiče oba alkoholici, můj první kluk mě využil, zhroutil se mi svět (16 let), začla jsem jít ve šlépějích rodičů, z dvojek najednou 4. Znásilnění v opilosti - pomyšlení na sebevraždu, ...rodina mě nechápala, rodiče neměli moc zájem....Potkala jsem nového kluka, staršího o 7 let, vše fajn, pití pokračovalo, chození za školu, známky mimo, po 2 letech jsem s ním začla zažívat domácí násilí. Kamarádkám a ani rodině jsem to nemohla říct, školu jsem doděla, přihláška na VŠ a utěk od rodiny na intr. Po 7 letech násilí, jsem si řekla DOST, hodně mi pomohl sport, vyčistila jsem hlavu, přestala pít. Odvážila se k rozchodu, ke kterému mi pomohl i nový kamarád z Vš a rozchod byl vleklý (cca rok, byla jsem psychycky závisla, zdeptaná, dost na dně) - s tím kamarádem jsem do ted a máme 3 děti :-). Nepřestávej věřit, jestli je ted zle, jednou bude líp...Jsem ráda, že jsem tuhle cestu dospívání vzvládla, vím, že to není jednoduchá cesta a v tvém věku jsi hodně citlivá. Jednoho dne dojdeš štěstí jako já, jen to chce čas a věřit v sebe samu...Uvědomila jsem si, že sebevražda je zbabělá, je to útěk, ale útěkem zničíš lidi, co tě mají rádi...jednou to pochopíš...Držím palce, at najdeš v sobě sílu bojovat!!!
73 lidé vyjádřili účast.
Mari
  (kontaktovat autora příběhu) •
13. února 2022
Jen dodám, že když jsem zažívala první hrůzy, existovala linka bezpečí a já ji nevyužila, zkus si tam promluvit o problému, neznají tě, a vyslechnou, ted je tolik možností...za mě tohle nebylo
73 lidé vyjádřili účast.
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu) •
5. února 2022
Skola a hadky je myslim to nejmensi zlo,v zadnem pripade vase pocity nezlehcuji,nevim kolik je vam let dobra kamaradka nebo kamarad mi prijde jako super reseni,pak urcite komunikace s rodinou a,svymi blizkymi ohledne svych pocitu a stavu,nejdulezitejsi je komunikace a duvera.Verte ze se to da zvladnou a verte ze sdilena bolest je vzdycky mensi bolest,je nas urcite desitky tisic urcite vic co prozivali a prozivaji podobne, je nas hodne co prozivaji daleko bolestivejsi a smutnejsi dny ,mesice,roky,musite si verit a verit ze to vse zvladnete protoze proste chcete a stoji to za to....muzete si vypsat ze svych problemu,psani pomaha,jsou ruzne socialni site kde urcite najdete lidicky v podobne situaci....vase bolest a smutek ma urcite reseni....
76 lidé vyjádřili účast.
k
•
6. února 2022
dobry den, dovolim si Vam oponovat. skola a hadky pro dospivajiciho neni zadny bezvyznamny problem, jak v prispevku naznacujete. je to naprosto problem naprosto zasadni a na deti je nutne davat pozor! k
72 lidé vyjádřili účast.
aki
  (kontaktovat autora příběhu) •
6. února 2022
jsem ráda že si myslíte že je to jen tak ale ono není svěřit se kamosce kamosovi tak je to vsude rodina mi nevěří nebo mě mají za blázna. u psychologu jsem byla hodně krát ani jeden mi nepomohl. strach z lidí je taky něco. Z blbe známky se mám špatně ano mám protože to pro mě moc znamená
78 lidé vyjádřili účast.
k
•
4. února 2022
dobry vecer, dospivani je strasne tezke. verim, ze casem si najdete mileho a hodneho pritele nebo dobrou kamaradku a bude Vam na svete lepe. moc Vam to preji. zatim se opatrujte a davejte na sebe pozor.k
70 lidé vyjádřili účast.