Hospic: místo, kde nemocní o rychlou smrt nežádají

Jen jediný pacient pražského hospice Štrasburk se za celou jeho historii dožadoval eutanazie, která v Česku není legální. Právě hospicová péče je totiž jednou z variant, které mohou nevyléčitelně nemocné lidi od eutanazie odradit. Bývalý právník Josef Pišvejc z Berouna se těší, až ho z hospice Štrasburk propustí domů. Reportérům předvádí, jak se snaží na posteli cvičit.

„Ubytování je luxusní, mně by stačil poloviční prostor,“ pochvaluje si. Naopak jídlo by uvítal lepší.

Zároveň si však uvědomuje, že by se domů nepodíval nadlouho. Jeho stav není dobrý. Trpí vážným nádorovým onemocněním. „Pořád beru několik léků na potlačení bolesti a nevím, co by se stalo, kdybych je vysadil,“ vypráví.

Primář hospice Roman Procházka si dokonce myslí, že domovy, ve kterých nevyléčitelně nemocní dožívají pod dohledem lékařů, by pomohly všem více než devíti stovkám pacientů, kteří v posledních deseti letech odjeli umřít do švýcarské kliniky Dignitas.

Do hospice přijímají jen nevyléčitelně nemocné v poslední fázi před smrtí. Obvykle lékaři počítají s tím, že tam pacienti pobudou asi půl roku, ale někteří je příjemně překvapili. Čas od času odtud pouštějí domů pacienty, jejichž stav se zlepšil. Fakt je, že většina z nich se po čase vrátí. „Rekordman se nám takhle vrátil čtyřikrát,“ vzpomíná ředitel hospice Josef Heller.

Hospic Štrasburk má kapacitu 25 lůžek, pro zájemce zatím místa jsou. „Mohli bychom okamžitě přijmout pacienta,“ říká Procházka. Na druhou stranu je hospic mnohem dražší než třeba léčebna dlouhodobě nemocných. Ve Štrasburku se platí 400 korun denně za ubytování (patří k těm dražším).

Štrasburk působí na první pohled mnohem vlídnějším dojmem než nemocnice nebo domov důchodců. Sídlí v bývalém zájezdním hostinci se zahradou vedle bohnické psychiatrické léčebny.

Nikde neobtěžuje žádný pach dezinfekce, kovová nemocniční lůžka nebo kolečková křesla odstavená na chodbách. „Má-li pacient psa nebo kočku, může si ho vzít do hospice,“ vysvětluje ředitel Josef Heller.

V Česku funguje čtrnáct hospiců a další přibývají. Minulý týden byl položen základní kámen dalšího hospice v Praze, který nabídne třicet lůžek. „Potřebovali bychom 500 lůžek v celé zemi. Zatím jich máme tři sta,“ říká zakladatelka českého hospicového hnutí Marie Svatošová. Podle ní je důležité i to, aby se v Česku rozvinula domácí hospicová péče. Pak by každý nevyléčitelně nemocný podle Svatošové dostal péči na úrovni.

Domácí hospicová péče znamená, že se o nemocného stará doma příbuzný a lidé z hospice za ním docházejí. Má přitom nárok na příspěvek od státu (až 11 tisíc měsíčně).

Kdyby čeští lékaři uměli pořádně tišit bolest, podle Svatošové by žádného pacienta myšlenka na eutanazii ani nenapadla. Ale oni podle ní nepředepisují správné léky. „Mnoho doktorů vůbec nefasuje recepty s modrým pruhem na opiáty. Museli by je evidovat,“ zlobí se Svatošová.

Článek připravil/a: Redakce Umírání.cz