Komunikace s lékaři a rozhodnutí o své léčbě
Pokud čelíte vážné nemoci, nebojte se o svých obavách a úzkostech mluvit se svými přáteli, rodinou a lékaři. Zeptejte se, co vás čeká, co můžete pro své vyléčení udělat, případně jaké bude mít léčba následky. Rozmyslete si, zda a za jakých podmínek na léčbu přistoupit a kdo o nás bude rozhodovat, pokud toho sami nebudete schopni. Jenom tak budete moci zůstat sami sebou a žít dál co nejvíce tak, jak jste byli zvyklí. Přinášíme pár tipů, jak na to.

I nejobětavější zdravotníci jsou jenom lidé. Mohou chybovat, zapomínat. Navíc návaznost zdravotní péče mnohdy nefunguje dokonale. Nespoléhejte proto slepě na zdravotnický systém, spoléhejte především na sebe. Snažte se přizpůsobit samo zdravotnické dění svým potřebám či možnostem svých blízkých.
Požadujte, abyste jako pacient i jako příbuzní byli informováni lékaři a ostatními zdravotníky shodně a pokud možno současně. Oddělené a odlišné informování, domněle „měkčí“ pro nemocného a „tvrdší“ pro příbuzné, vytváří atmosféru nedůvěry, nedorozumění a zhoršuje komunikaci nemocného s jeho okolím.